Vesna.

Boleslav Jablonský

Jaro plášť svůj rozprostřelo, Pron se rouchem modrým šatí; Synu Zory skví se čelo, Vlasy jeho zemi zlatí. Zde s Rusalkou Víla jásá, Tam se louka v duhy mění; Onde zefyr krajům hlásá Varit hajských liboznění. Slíčná Vesna kvítím pluje, Kolem ní se bůžci koří; Hóra poupy rozvinuje, Bůžci vůni s barvou tvoří. Za bohyni Milků roje, Uměny a Milostenky, Chtíce věnčit reky svoje, Svíjejí květ ve prsténky. Též i českých Uměn pole V měnivé se lesknou kráse, Též i v jejich svatém kole Slíčná Vesna usmívá se. Zde se vine z poupy kvítko, Onde skví se již květ máje; Všude touží nebes dítko Život vlíti v símě ráje. A kde před nedrahým časem Ticho noční domovalo, Tam varito zvučným hlasem Ozývat se započalo. Dcero rajská, zdobo země! Dejž, ať nádějí se kojím – Parnasu českého témě Že již bude sídlem tvojím!

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

303. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIV. Viz, mé dítě, jak se země (Boleslav Jablonský)
  2. 136. Znášli orla? Znášli jeho mravy? (František Sušil)
  3. Jarní. (František Chládek)
  4. Slepé dívce. (Rudolf Bort)
  5. 1. Poznání. (Václav Věnceslav Ráb)
  6. IX. Vidím stráni osloněnou, (Václav Antonín Crha)
  7. 393. V středku nebe stojí zpodepřená (Jan Kollár)
  8. K PÍSNÍM. (Václav Jaromír Picek)
  9. 2. Já, já hrám si na školáka. (Jan Karafiát)
  10. VANDA. (Otakar Červinka)