Vesna.

Boleslav Jablonský

Vesna.
Jaro plášť svůj rozprostřelo, Pron se rouchem modrým šatí; Synu Zory skví se čelo, Vlasy jeho zemi zlatí. Zde s Rusalkou Víla jásá, Tam se louka v duhy mění; Onde zefyr krajům hlásá Varit hajských liboznění. Slíčná Vesna kvítím pluje, Kolem ní se bůžci koří; Hóra poupy rozvinuje, Bůžci vůni s barvou tvoří. Za bohyni Milků roje, Uměny a Milostenky, 149 Chtíce věnčit reky svoje, Svíjejí květ ve prsténky. Též i českých Uměn pole V měnivé se lesknou kráse, Též i v jejich svatém kole Slíčná Vesna usmívá se. Zde se vine z poupy kvítko, Onde skví se již květ máje; Všude touží nebes dítko Život vlíti v símě ráje. A kde před nedrahým časem Ticho noční domovalo, Tam varito zvučným hlasem Ozývat se započalo. Dcero rajská, zdob země! Dejž, ať nádějí se kojím – Parnasu českého témě Že již bude sídlem tvojím! 150
Básně v knize Básně:
  1. Což to za sokola
  2. Vám, jenž ve hornatém věnci
  3. Tři zlaté vlasy.
  4. Lásky boj.
  5. I. Tajemné šero háje líbá,
  6. II. Na výsosti hvězdy svítí,
  7. III. Ona dřímá!
  8. IV. Pověz mi, o rajské dítě!
  9. V. Neodvracuj, dívko moje!
  10. VI. Čarovný sen ověnčil spánky moje;
  11. VII. Lidé jsou, jimž, po kterých jen baží,
  12. VIII. Jako krajina nebeská
  13. IX. Jak tu přepokorně klečí
  14. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá,
  15. XI. Jak těžko jesti růži v máji,
  16. XII. Již Jí není! – zhasni nebe svíce,
  17. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!
  18. XIV. Proč, líbezná růžinko,
  19. XV. Modré oči, modré oči,
  20. XVI. „Až se jabloň květem přioděje,
  21. XVII. Anjelíno! dcero krásy,
  22. XVIII. Mezi rodem Floře k boku
  23. XIX. Obraz Tvůj mne obletuje,
  24. XX. Vidím Tě opět, zoře lásky mojí?
  25. I. Synu! když se’s počal smáti,
  26. II. Co jest láska, synu drahý!
  27. III. Synu! dřív než počneš žíti –
  28. IV. Činíš-li, co chvalitelné,
  29. V. Synu! vzezři k výši nebe,
  30. VI. Synu můj! vše živobytí
  31. VII. Pohleď, synu, ku měsíci,
  32. VIII. Synu – jak se často v světě
  33. IX. Stůj, o synu! napni zraky –
  34. X. Ve tmě šli jste po lučinách,
  35. XI. Nevěř, synu: polosvětlo
  36. XII. Neboj se – jak častokráte
  37. XIII. Komu sen vykouzlil ráje,
  38. XIV. Viz, mé dítě, jak se země
  39. XV. Dvé dal vůdcův Tvorce světu,
  40. XVI. Krásná – slavná – věčně nová
  41. XVII. Patř, mé dítě! na tu jabloň,
  42. XVIII. Zvony zovou k pobožnosti;
  43. XIX. Rosný déšť se perlí s nebe,
  44. Vesna.
  45. Dcerám českým.
  46. I. Čarokrásné jest to podívání,
  47. II. Veleslavné jest to poslyšení,
  48. III. Dnové rajští – zlatověcí dnové!
  49. Povzbuzení k zpěvu.
  50. Vojenská.
  51. Pospolitá.
  52. Máj.
  53. Jinochovo přání.
  54. Opuštěný.
  55. Návrat milého.
  56. Vojínovo loučení.
  57. Zastaveníčko.
  58. Dívka bez chyby.
  59. Počátek Lady.
  60. Oželení.
  61. Dvě kouzla.
  62. Duchu světa.
  63. Žalm.
  64. Slovan Čech.