Což to za sokola

Boleslav Jablonský

Což to za sokola Což to za sokola
 Nade Prahou naší Plesně poletuje, Veselo se vznáší? Hoi, ty věrný posle Lidu slovenského! Což nám,sokolíku, Neseš z kraje svého? „Přinášímť já Čechům Přání bratrů rodných Od břehů dunajských, S Tater zlatoplodných.“ [5] Což ta holubice Nade Prahou věžnou Čile potřepává Perutí svou sněžnou? Aj, ty holubinko, Poselkyně lásky! Co’s přinesla Česku? Vydej milé hlásky! „Já přinesla Česku Přání přesrdečné Od Moravy tiché, Družky jeho věčné.“ [6] Což to za slavíka Nad Vltavou lítá, Líbeznými zvuky Hosti dálné vítá? Hoi, ty můj slavíku, Pěvče žalu, slasti! Jaké zvěsti neseš K srdci drahé Vlasti? „Nesuť já jí přání Se všech českých luhů Ode věrných synů, Ode tvojich druhů.“ [7] Nuž, vy okřídlenci, Poslové věrnosti! Poděkujte bratřím Za vše srdečnosti. Poděkujte bratřím, A hle! toto kvítí – Odměnu to lásky – Hleťte s sebou vzíti. Leťte duše moje, leťte v bystrém letu, Zvěstujte mou lásku! Slovanskému světu! [8]
Básně v knize Básně:
  1. Což to za sokola
  2. Vám, jenž ve hornatém věnci
  3. Tři zlaté vlasy.
  4. Lásky boj.
  5. I. Tajemné šero háje líbá,
  6. II. Na výsosti hvězdy svítí,
  7. III. Ona dřímá!
  8. IV. Pověz mi, o rajské dítě!
  9. V. Neodvracuj, dívko moje!
  10. VI. Čarovný sen ověnčil spánky moje;
  11. VII. Lidé jsou, jimž, po kterých jen baží,
  12. VIII. Jako krajina nebeská
  13. IX. Jak tu přepokorně klečí
  14. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá,
  15. XI. Jak těžko jesti růži v máji,
  16. XII. Již Jí není! – zhasni nebe svíce,
  17. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!
  18. XIV. Proč, líbezná růžinko,
  19. XV. Modré oči, modré oči,
  20. XVI. „Až se jabloň květem přioděje,
  21. XVII. Anjelíno! dcero krásy,
  22. XVIII. Mezi rodem Floře k boku
  23. XIX. Obraz Tvůj mne obletuje,
  24. XX. Vidím Tě opět, zoře lásky mojí?
  25. I. Synu! když se’s počal smáti,
  26. II. Co jest láska, synu drahý!
  27. III. Synu! dřív než počneš žíti –
  28. IV. Činíš-li, co chvalitelné,
  29. V. Synu! vzezři k výši nebe,
  30. VI. Synu můj! vše živobytí
  31. VII. Pohleď, synu, ku měsíci,
  32. VIII. Synu – jak se často v světě
  33. IX. Stůj, o synu! napni zraky –
  34. X. Ve tmě šli jste po lučinách,
  35. XI. Nevěř, synu: polosvětlo
  36. XII. Neboj se – jak častokráte
  37. XIII. Komu sen vykouzlil ráje,
  38. XIV. Viz, mé dítě, jak se země
  39. XV. Dvé dal vůdcův Tvorce světu,
  40. XVI. Krásná – slavná – věčně nová
  41. XVII. Patř, mé dítě! na tu jabloň,
  42. XVIII. Zvony zovou k pobožnosti;
  43. XIX. Rosný déšť se perlí s nebe,
  44. Vesna.
  45. Dcerám českým.
  46. I. Čarokrásné jest to podívání,
  47. II. Veleslavné jest to poslyšení,
  48. III. Dnové rajští – zlatověcí dnové!
  49. Povzbuzení k zpěvu.
  50. Vojenská.
  51. Pospolitá.
  52. Máj.
  53. Jinochovo přání.
  54. Opuštěný.
  55. Návrat milého.
  56. Vojínovo loučení.
  57. Zastaveníčko.
  58. Dívka bez chyby.
  59. Počátek Lady.
  60. Oželení.
  61. Dvě kouzla.
  62. Duchu světa.
  63. Žalm.
  64. Slovan Čech.