VIII. Jako krajina nebeská

Boleslav Jablonský

VIII.
Jako krajina nebeská Jako krajina nebeská
 Jesti krásná moje vlast; Vlast a Ty, ctná dcero česká! Jediná jste moje slast. Vás co duši svou miluji, Vám život svůj zasvěcuji; Heslem mým buď v každé době: „Vlasti mé – a tobě!“ Kamkoliv mě v širé zemi Povolá kdy osud můj: Pod nebem i mezi zděmi – Vlasti syn a přítel tvůj! Váš jsem všude s tělem, s duší, Česnému jak Čechu sluší; Všude žít chci ku ozdobě Vlasti své – a tobě! 95 Byť i krutost losu mého Srdce moje trhala, Byť i zbraně všeho zlého Na hlavu mou vrhala – Pod praporcem lásky dvojí Se silou se síla spojí, Bych neklesnul v této zlobě Vlasti své – a tobě! Až pak někdy mně též máti Chladné lůžko ustele, Až budu již objímati Posledního přítele; Až se můj zrak trhat bude, Jazyk můj až vlády zbude – Ještě vzdychnu ve své mdlobě Vlasti své – a tobě! I až v zemi nejmilejší Klidně budu spočívat, Až mi druh můj nejvěrnější Nebude můj kámen znát; Až tam na mé hrobce prosté Polní kvítí s travou zroste – Budu žehnat ještě v hrobě Vlasti své – a tobě! 96
Básně v knize Básně:
  1. Což to za sokola
  2. Vám, jenž ve hornatém věnci
  3. Tři zlaté vlasy.
  4. Lásky boj.
  5. I. Tajemné šero háje líbá,
  6. II. Na výsosti hvězdy svítí,
  7. III. Ona dřímá!
  8. IV. Pověz mi, o rajské dítě!
  9. V. Neodvracuj, dívko moje!
  10. VI. Čarovný sen ověnčil spánky moje;
  11. VII. Lidé jsou, jimž, po kterých jen baží,
  12. VIII. Jako krajina nebeská
  13. IX. Jak tu přepokorně klečí
  14. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá,
  15. XI. Jak těžko jesti růži v máji,
  16. XII. Již Jí není! – zhasni nebe svíce,
  17. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!
  18. XIV. Proč, líbezná růžinko,
  19. XV. Modré oči, modré oči,
  20. XVI. „Až se jabloň květem přioděje,
  21. XVII. Anjelíno! dcero krásy,
  22. XVIII. Mezi rodem Floře k boku
  23. XIX. Obraz Tvůj mne obletuje,
  24. XX. Vidím Tě opět, zoře lásky mojí?
  25. I. Synu! když se’s počal smáti,
  26. II. Co jest láska, synu drahý!
  27. III. Synu! dřív než počneš žíti –
  28. IV. Činíš-li, co chvalitelné,
  29. V. Synu! vzezři k výši nebe,
  30. VI. Synu můj! vše živobytí
  31. VII. Pohleď, synu, ku měsíci,
  32. VIII. Synu – jak se často v světě
  33. IX. Stůj, o synu! napni zraky –
  34. X. Ve tmě šli jste po lučinách,
  35. XI. Nevěř, synu: polosvětlo
  36. XII. Neboj se – jak častokráte
  37. XIII. Komu sen vykouzlil ráje,
  38. XIV. Viz, mé dítě, jak se země
  39. XV. Dvé dal vůdcův Tvorce světu,
  40. XVI. Krásná – slavná – věčně nová
  41. XVII. Patř, mé dítě! na tu jabloň,
  42. XVIII. Zvony zovou k pobožnosti;
  43. XIX. Rosný déšť se perlí s nebe,
  44. Vesna.
  45. Dcerám českým.
  46. I. Čarokrásné jest to podívání,
  47. II. Veleslavné jest to poslyšení,
  48. III. Dnové rajští – zlatověcí dnové!
  49. Povzbuzení k zpěvu.
  50. Vojenská.
  51. Pospolitá.
  52. Máj.
  53. Jinochovo přání.
  54. Opuštěný.
  55. Návrat milého.
  56. Vojínovo loučení.
  57. Zastaveníčko.
  58. Dívka bez chyby.
  59. Počátek Lady.
  60. Oželení.
  61. Dvě kouzla.
  62. Duchu světa.
  63. Žalm.
  64. Slovan Čech.