XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!

Boleslav Jablonský

XIII.
Jak truchlivo – jak tesklivo! Jak truchlivo – jak tesklivo!
 Ach, vůkol ani hlásku! Sem, harfo má! dej na jevo Mou vroucí k tónům lásku. Nech zvukot tvůj se rozpluje, Co kdy Čech máti zvoní; Mé srdce tóny miluje, Má duše k nim se kloní. Ai, duše, duše ztrápená! Již bude harfa zníti; Rci, jaký zpěv ti klidu dá? Jakou chceš píseň míti? – „Jest hvězda rajská v lůnu mém, Na níž se svět můj sloní; Chceš-li mě vznésti k výsostem, Pěj myšlenky mé o ní!“ 105 O srdce, srdce sklíčené! Již touží pět vše síla; Nuž, co tě zbaví tísně tvé? Jakáž ti píseň míla – „Jest kněžna lásky v lůnu mém, Jenž nade vším zde tróní; Chceš-li mě vzdáti blahostem, Pěj city moje pro ni!“ Vy ústa, ústa toužebná! Již harfa připravena; Nuž, jaká píseň velebná Má býti nazvučena? – „My známe dívku jako květ, My toužily vždy po ní, My ssály s jejích ústek med, I budem zpívat o ní!“ Ty ruko, ruko dychtivá! Ai, což mám opěvati? Při jaké písni, družko má, Chceš struny probírati? – „Známť já tu něžnou dívčinku, K níž srdce tvé se kloní; Já tiskla její ručinku, I budu hráti pro ni!“ 106 Nuž blaho mé – ty jediné, Má harfo smutnozvuká! Rozkřídli struny stříbrné, By prchla zhoubná muka. – „Kde dlíš, o dítko milené?“....milené?“... Mé oko slzu roní? – Proč pláčeš, posle duše mé? – „Já? – ach, já plači pro Ni!“ 107
Básně v knize Básně:
  1. Což to za sokola
  2. Vám, jenž ve hornatém věnci
  3. Tři zlaté vlasy.
  4. Lásky boj.
  5. I. Tajemné šero háje líbá,
  6. II. Na výsosti hvězdy svítí,
  7. III. Ona dřímá!
  8. IV. Pověz mi, o rajské dítě!
  9. V. Neodvracuj, dívko moje!
  10. VI. Čarovný sen ověnčil spánky moje;
  11. VII. Lidé jsou, jimž, po kterých jen baží,
  12. VIII. Jako krajina nebeská
  13. IX. Jak tu přepokorně klečí
  14. X. Osud káže – pěvec Muzu vzývá,
  15. XI. Jak těžko jesti růži v máji,
  16. XII. Již Jí není! – zhasni nebe svíce,
  17. XIII. Jak truchlivo – jak tesklivo!
  18. XIV. Proč, líbezná růžinko,
  19. XV. Modré oči, modré oči,
  20. XVI. „Až se jabloň květem přioděje,
  21. XVII. Anjelíno! dcero krásy,
  22. XVIII. Mezi rodem Floře k boku
  23. XIX. Obraz Tvůj mne obletuje,
  24. XX. Vidím Tě opět, zoře lásky mojí?
  25. I. Synu! když se’s počal smáti,
  26. II. Co jest láska, synu drahý!
  27. III. Synu! dřív než počneš žíti –
  28. IV. Činíš-li, co chvalitelné,
  29. V. Synu! vzezři k výši nebe,
  30. VI. Synu můj! vše živobytí
  31. VII. Pohleď, synu, ku měsíci,
  32. VIII. Synu – jak se často v světě
  33. IX. Stůj, o synu! napni zraky –
  34. X. Ve tmě šli jste po lučinách,
  35. XI. Nevěř, synu: polosvětlo
  36. XII. Neboj se – jak častokráte
  37. XIII. Komu sen vykouzlil ráje,
  38. XIV. Viz, mé dítě, jak se země
  39. XV. Dvé dal vůdcův Tvorce světu,
  40. XVI. Krásná – slavná – věčně nová
  41. XVII. Patř, mé dítě! na tu jabloň,
  42. XVIII. Zvony zovou k pobožnosti;
  43. XIX. Rosný déšť se perlí s nebe,
  44. Vesna.
  45. Dcerám českým.
  46. I. Čarokrásné jest to podívání,
  47. II. Veleslavné jest to poslyšení,
  48. III. Dnové rajští – zlatověcí dnové!
  49. Povzbuzení k zpěvu.
  50. Vojenská.
  51. Pospolitá.
  52. Máj.
  53. Jinochovo přání.
  54. Opuštěný.
  55. Návrat milého.
  56. Vojínovo loučení.
  57. Zastaveníčko.
  58. Dívka bez chyby.
  59. Počátek Lady.
  60. Oželení.
  61. Dvě kouzla.
  62. Duchu světa.
  63. Žalm.
  64. Slovan Čech.