XXXVIII. Čas dávno ještě není starcem;

Vítězslav Hálek

Čas dávno ješ ne starcem(J4f) tam se u skal rodiny(J4m) ty dro zrnkem do propasti(J4f) v své přesejpa hodiny(J4m) Ne roky dni a luny ří(J4f) však ky velkým rozhledem(J4m) za krás čin vždy jedno zrnko(J4f) když bez krve jej provedem(J4m) A leh práce ta je těž(J4f) po lidstva trat ozdobách(J4m) i vidím propast skoro prázdnou(J4f) a skály v plných sobách(J4m) Však jedno přec mně ušením(J4f) žeť hošík ten tak při le(J4m) a s důrou zve lidstvo ce(J4f) Pojď pohej mi při le(J4m)

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

673. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Přednost očí. (Jan Kollár)
  2. VANDA. (Otakar Červinka)
  3. JABLOŇ (Beneš Grünwald)
  4. Již zas přišla milovaná doba, (František Sušil)
  5. Když mně byla zaslíbena. (Josef Wenzig)
  6. Ověnčená. (Eliška Krásnohorská)
  7. VIII. Což se těžce srdce rozlučuje (František Jaroslav Kamenický)
  8. IX. Vidím stráni osloněnou, (Václav Antonín Crha)
  9. Z poupěte hle zavřeného (Marie Čacká)
  10. V. Změna. (Vincenc Furch)