V Prachově tiché vesnici(J4m)
v ochraně divokých skalin(D3a)
dětí dvé s růží na líci(J4m)
kvetlo jak dvé keřů malin(D3a)
Hrály si z rána k večeru(J4m)
na pána a vlídnou paní(D3a)
slasti k nim pluly po šeru(J4m)
i mlhou průsvitnou ranní(D3a)
Do skal se braly pospolu(J4m)
jakmile uměly chodiť(D3a)
hoch ji vždy nad tůň výmolu(J4m)
oklikou pospíchal vodiť(D3a)
Vojmír tak běžel s Boženou(J4m)
lučinou dětského věku(D3a)
smrk který šuměl nad stěnou(J4m)
měl proň sta báječných vděků(D3a)
Vyprávěl Božce pohádky(J4m)
tak plné pravdy a divů(D3a)
že věřil sám v klam přesladký(J4m)
podlehnuv luznému vlivu(D3a)
Dumal a snil a pomalu(J4m)
minula mladictví doba(D3a)
Vojmír si lehal pod skálu(J4m)
s níž holub divoký zobá(D3a)
z kad jenom jedle jediná(J4m)
z uzounké štěrbiny pučí(D3a)
zažloutlý mech se upíná(J4m)
a kvilná vichřice skučí(D3a)
A jako mračno na nebe(J4m)
nad hojnou úrodou léta(D3a)
jak žhavý mráz kdy zazebe(J4m)
lilii sotva že zkvétá(D3a)
jako hluk děsných přívalů(J4m)
jako skřek ukrutné zprávy(D3a)
předtucha slítla pod skálu(J4m)
a duši hochovu tráví(D3a)
Deště sníh vítr vyhlodal(J4m)
nesčetných do skalin žlábků(D3a)
nad žlábky teček nabodal(J4m)
pod ně sled krkavčích drápků(D3a)
Ustrnut Vojmír dívá se(J4m)
dívá a zkoumá a sčítá(D3a)
až mladou myslí v úžase(J4m)
jistota příšerná lítá(D3a)
Darmo naň smavá obloha(J4m)
paprsek posýlá slunný(D3a)
zrak všecka bytost nebohá(J4m)
čte hrozné na skalách runy(D3a)
Přírody písmo bezděčné(J4m)
verše a sloky tam tvoří(D3a)
jež jako muky pověčné(J4m)
hochovi plamenem hoří(D3a)
Čte tam smrť na mne nečíhá(J4m)
sám si ji přitisknu k hrudi(D3a)
a jako sklaná lodyha(J4m)
klesá Děs dále jej pudí(D3a)
Se skály skáče na skálu(J4m)
hledaje světlejší řádky(D3a)
jež co mdlý odlesk opálu(J4m)
zjasní mu okamžik krátký(D3a)
Darmo čte dál jak na doklad(J4m)
umru krev zateče v hroudu(D3a)
chvátal jsem jako pro poklad(J4m)
a nesu vyrčení soudu(D3a)
Pádí jak šílen k vesnici(J4m)
po skalách krvavé stopy(D3a)
dívku svou zří se chvějící(J4m)
dravě ji za ruku chopí(D3a)
Jdižiž mi s cesty Boženo(J4m)
nikdy se nesejdem více(D3a)
srdce mé k smrti souženo(J4m)
třeba mu zázračné svíce(D3a)
třeba mu mnoha modlení(J4m)
v zátiší klášterní síně(D3a)
svého chci dbáti spasení(J4m)
není ho na tvojím klíně(D3a)
Utíká prachem silnice(J4m)
v mukách jež osud veň nasil(D3a)
tam až kde leží Valdice(J4m)
kartusiánů kde Asyl(D3a)
Kmitly se roky v přeletu(J4m)
ony jež mění tvář země(D3a)
povadnul jinoch v rozkvětu(J4m)
vlas jeho posněžen jemně(D3a)
Bije to srdce neklidné(J4m)
pod drsnou bělavou kutnou(D3a)
postí se třikrát do týdne(J4m)
s duší den ode dne smutnou(D3a)
V Beneše kruté řeholi(J4m)
žije tak bezcitně přísně(D3a)
bídnější červa na poli(J4m)
přece však nezbaven tísně(D3a)
Svatého řádu patrona(J4m)
vroucněji všech vzývá bratří(D3a)
Brůno však divů nekoná(J4m)
na jeho zoufalství patří(D3a)
Vojmír to bratr Tadeáš(J4m)
v lebce v níž strhány struny(D3a)
určil To brachu uděláš(J4m)
zas budeš čísti ty runy(D3a)
Snad že jsou dávno smazány(J4m)
pokáním slzou mých zraků(D3a)
jiné tam verše vetkány(J4m)
perutí nebeských ptáků(D3a)
Tadeáš Vojmír utíká(J4m)
z Valdic kol Prachova v skály(D3a)
naslouchá vřava veliká(J4m)
skály jak by se mu smály(D3a)
Pekelný posměch po lese(J4m)
chechtá se v ďábelském reji(D3a)
chvoj jak jí vánek zatřese(J4m)
úpí lká jak v beznaději(D3a)
A Vojmír klesá bezdechý(J4m)
v kout jenž jej doposud vábil(D3a)
čte sloku túž prost útěchy(J4m)
a dále Boženu zabil(D3a)
Divoký výkřik vyproudil(J4m)
z kartusianovy hrudi(D3a)
v hlubinu lesa zabloudil(J4m)
a trojí ozvěnu budí(D3a)
hlasové hučí hluboce(J4m)
Vojmíre Vojmíre(D2a)
vrhl jsi duši do noci(J4m)
do číré do číré(D2a)
Byl jsi mi hochu nevěrným(J4m)
Vojmíre Vojmíre(D2a)
tak to zní tónem příšerným(J4m)
do dálí do šíré(D2a)
Zpomněl si Vojmír nebohý(J4m)
na lásku v srdci svém mladém(D3a)
čelo mu stiskly mátohy(J4m)
cítí se uštknuta hadem(D3a)
Věřil jsem tuchám pověře(J4m)
vlastní své zakopal štěstí(D3a)
v zašlých dob černém jezeře(J4m)
leží co ohnilé klestí(D3a)
Boženko ráji jediný(J4m)
kde se tvá tříštila hlava(D3a)
Bral se v těch skalin skupiny(J4m)
v srdci muk divých saň dravá(D3a)
Balvany strmí k obloze(J4m)
jako kruh kamenných obrů(D3a)
pod nimi propasť namnoze(J4m)
neznáma zlu tajna dobru(D3a)
A hle tam dole v skulině(J4m)
jakoby pokropil stěny(D3a)
a dole kámen na klíně(J4m)
chová cos s podobou ženy(D3a)
A nad tím kání havranů(J4m)
křičící hladová hejna(D3a)
vlasy tam visí s balvanu(J4m)
jak zlatá rostlina chvějná(D3a)
Stáhlo se srdce mužovo(J4m)
hlubokým nesmírným bolem(D3a)
zírá tam vždy zas na novo(J4m)
nevědom ničehož kolem(D3a)
Doplanul den Šeř soumraku(J4m)
do hvozdů klesá i v proutí(D3a)
s šílenstvím němým ve zraku(J4m)
Vojmír s to není se hnouti(D3a)
Ráno tam lesník zabloudil(J4m)
Vojmír tu doposud stojí(D3a)
snad mu to pánbůh usoudil(J4m)
nescuchal ani snět chvojí(D3a)
stojí v té kutně bělavé(J4m)
s nahnutou v hlubinu šijí(D3a)
stále ať jitro mlhavé(J4m)
ať jedle vichrem se svíjí(D3a)
A když zas lesník zavítal(J4m)
po lese mezi ty skály(D3a)
ani se záhyb nezmítal(J4m)
po kutně stíny jen hrály(D3a)
Každého v soucit pohroužil(J4m)
pohled ten pro vždy tvář tichá(D3a)
kartusian se dotoužil(J4m)
v kamenné podobě mnicha(D3a)