V LIPÁCH JIČÍNSKÝCH.

Irma Geisslová

Lip koruny tak snivou věstí šumí, že z okouzlených ňader vane vzdech, ba, že duch, smířen se života rumy, se blahem chví jak rosa v lupenech. Ó listí, vánku, ptáci šveholící, zdaž dobrem to anebo zkáza je, když uchvácen duch illusí se skvící? zdaž nezbudí se zničen, zoufaje? – Den pozdrav ještě zemi odesýlá v tom bledězlatém čistém růměnci tam na obzoru, kde se rozestýlá skal Prachovských lem polou u věnci. Jak luzný večer! zrovna dýše touhou – tak nevýslovný, božský – do slova! – Ó jak mi bude, až tak zimou dlouhou skal obrys skryjou mračna sněhová! Ční z lesa Bradlec vábný, přemalebný, a v modrém plášti Kumburk nejblíže, toť večerní dvě tiché modlitebny, kdež zbožněji mi nežli u kříže. I vznáším nad ně k výším touhu vroucí, ať v píseň mou svit krás těch ukane, ať jediný jen lístek nevadnoucí kol ovinu, než noc má nastane!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

588. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LIV. Co zmůže, co zmůže (Jaroslav Vrchlický)
  2. ECHA Z RÁJE. (Vladimír Frída)
  3. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  4. 7. Květ když vadne denním palem, (Václav Bolemír Nebeský)
  5. Zelená se tráva po hřbitově. (Jan Neruda)
  6. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  7. CO BUDE DÁL? (Ludvík Lošťák)
  8. Mezi květy. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  9. LISTÍ PADÁ. (Pavla Maternová)
  10. LIST. (Jaroslav Vrchlický)