AGONIE

Karel Hugo Hilar

Děsný úder jako blesk u srdce. Padám do předpeklí, kolkolem hltá mne noc. Ať na kdejakou bránu chci bíti, ni nejslabší ozvuk; zpívám, neslyším melodie, nejslabší ozvuk ni sten, jsem duše bez tíhy a váhy, jsem pouhopouhá mátoha jen, jsem utracen. Chci volat o pomoc, chci plakat, chci se modlit, na jedné myšlence vteřinu chci prodlít, nic na plat, jen a jen ku předu jako směť jsem unášen ven a ven, zírám, leč nevidím, vydám hlas, neslyším, jako hrst sněhu rozplývám se v slunci, třesu se v mrazu jak list, jenž neváží ni unci, ze všeho na světě, co zbylo mi, je mrazivě jasné vědomí: jsem vratký člun, jenž se utrh' od břehu, jsem pohřební rakev, jež vržena do žehu, a co hlava mi hoří v tropickém žáru, ostatní tělo mi zamrzá v led – v gotickém portiku zcela nah ležím, vařím a peku se, prším a sněžím, obklopen se všech stran, v zadu i zpředu obrazy syčících hadů a jedů, jež se mi vinou arteriemi. Až z toho k smrti hnusno je mi. A v té nejvyšší tísni – říci se to stydím, tvůj obnažený prs tělesně napjat vidím. Pryč, agonie! Budu žíti!

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1369. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. Němé setkání. (Otokar Březina)
  3. ZPĚV TVŮRČÍ RADOSTI. (František Taufer)
  4. XVII. Vždy třetí s půlnoci – co, proč mě budí? (František Leubner)
  5. NOCTURNO. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Rukojmí (Rudolf Medek)
  7. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)
  8. SKLÁDÁNÍ PRO MÉ SYNKY. (František Taufer)
  9. POLNÍHO KVÍTÍ BRATR. (František Taufer)
  10. NOC U DĚŤÁTKA (Jan Opolský)