ZDE MOHLY KVÉSTI RŮŽE.

Josef Rosenzweig-Moir

Nesmírný smutek mi zaplavil duši, valí se od břehu k břehu. Bože, kéž mohl bych vyzpívat jednou tu jeho vražednou něhu! To chápu: Mohly zde růže kvésti, svět se moh' rozvonět růžemi. Veliké štěstí, jasné jak slunce, mohlo se usmívat na zemi. Ale pak přišly ty záhubné deště, pršelo dnem i nocí... Ó bože, tak najíti v sobě sílu, ten smutek vyzpívat moci!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

780. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  2. Stella maris. (Xaver Dvořák)
  3. PÍSEŇ POHŘEBNÍ (Růžena Jesenská)
  4. URVANÝ KVĚT. (Adolf Heyduk)
  5. Se skrání mých již věnec spad. (Ervín Špindler)
  6. MÉ MYSLI. (Adolf Brabec)
  7. Zdeně I. (Adolf Heyduk)
  8. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  9. Paulina. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XLIX. Vyrůstá záře, stále se jasní, (Adolf Heyduk)