HORSKÝ VÍTR

Hermor Lilia

Bouří se vojtěšky a jetele, všechny listy pohorských stromů hučí nebo vyjí, na hřbetu rozvaleném zkrutlé štěpnice starobně se třesou zimnicí, les je nekonečně protáhlý svist bičů. V mocném tetelení, v hudbě divé, hoch na svém voze, za zpřežením, tiše v drobnou harmoniku duje, jež vrní jako děcko, vezené podzimem. Tu smutně odevzdanou melodii dusí vichor, třepí, trhá v tenké cáry jak modré plátno chatrné, jež polétá. Až v pozdní stáří bude tanout mu tato píseň jeho života, i jedinému chodci mrákotnému, jenž vnímal ji v sluch přiospalý bouří.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

343. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Snění v lese. (Alois Škampa)
  2. V jeseni. (Vojtěch Pakosta)
  3. Zima se plíží. (Adolf Heyduk)
  4. Únor. (Adolf Heyduk)
  5. PODZIMNÍ MEDITACE. (František Taufer)
  6. Léto babí, meze svadaly, (Josef Holý)
  7. MOUCHA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PŘIJĎ, PODZIME! (Antonín Sova)
  9. PODZIMNÍ. (Jaroslav Haasz)
  10. MELANCHOLIE. (Antonín Klášterský)