MÁ MILÁ ZAPOMÍNÁ.

Josef Lukavský

Moje milá zapomíná, že mne musí ráda mít i když smí být denně jiná, by se mohla zalíbit, ale srdce zraní-li mi slovy nebo skutky zlými, řekne tím, že není mojí a že zemřel její cit. Moje milá býti musí jenom mojí v noc i den a když jiný loupit zkusí, musí býti odražen její vírou, její silou, že je jedinečnou milou, jíž byl úděl slavné lásky přán a snad i předurčen. Moje milá musí míti nejen oči ze zlata – celá musí zlatou býti, světlou září objatá. Madonna i pekelnice, milující víc a více toho, s nímž chce spojena být jenom láskou bohata.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

271. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Chtít zapomenout! (Jaroslav Vrchlický)
  2. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ. (František Taufer)
  3. Ves vesmír hoří, to jest LÁSKY ŘAD: (Adolf Racek)
  4. VEČER. (Antonín Klášterský)
  5. V noci, kdy nečekal jsem rána. (Josef Pachmayer)
  6. Píseň. (Bohdan Kaminský)
  7. Vidění noční. (Josef Jaroslav Langer)
  8. Odežeň toho netopýra! (Boleslav L. Černý)
  9. II. HVĚZDNOU NOCÍ. (Antonín Klášterský)
  10. Druhá tvář. (Adolf Heyduk)