MÁ MILÁ ZAPOMÍNÁ.

Josef Lukavský

MÁ MILÁ ZAPOMÍNÁ.
Moje milá zapomíná, že mne musí ráda mít i když smí být denně jiná, by se mohla zalíbit, ale srdce zraní-li mi slovy nebo skutky zlými, řekne tím, že není mojí a že zemřel její cit. Moje milá býti musí jenom mojí v noc i den a když jiný loupit zkusí, musí býti odražen její vírou, její silou, že je jedinečnou milou, jíž byl úděl slavné lásky přán a snad i předurčen. Moje milá musí míti nejen oči ze zlata – celá musí zlatou býti, světlou září objatá. 131 Madonna i pekelnice, milující víc a více toho, s nímž chce spojena být jenom láskou bohata. 132