KARNEVAL.

Josef Lukavský

KARNEVAL.
Dívky, hoši, dohromady – ať je vesel, kdo tu je – Karneval se ujal vlády a má milá tancuje, nožičkami kmitá svými, jak to vyžaduje Shimmy a při tom si melodii zlatým hlasem notuje. Zapudila z duše chmůry, zvedla číši života, spaní dala za figury, jimiž rytmus kolotá, s úsměvem na rudých retech posouvá se po parketech a v duchu si pochvaluje: Jeje! To je dobrota! Jak je krásná, jak je svěží! Jak je sladké doufati, když v náruči sní a leží jako v lásky závrati, 121 kdy zašeptá rtíky svými: Odpusť nám tak, jakož i my – a hodinu života nám láskou svojí pozlatí. Tancuj, toč se, moje milá, zjasni duši, zjasni zrak, v překonání žalu síla hraničící na zázrak – vždyť přec dobře oba víme, v dohře že si nahradíme, co jsme dali dobrovolně za to nesmrtelné: pak... 122