V MĚSÍČNÉ ZÁŘI.

Josef Lukavský

V MĚSÍČNÉ ZÁŘI.
Když měsíc včera vyšelvyšel, já v tmavé noci stál a hlas tvůj z dálky slyšel, jak vábivě mne zval tam k tobě, do daleka, kde tělo tvoje čeká, abych je v náruč vzal. Hlas toužil, laskal, dráždil, ledověl, ohněm žeh’, k životu zval i vraždil v divokých záchvěvech, hrozil a usmíval se, lhal, klnul, prosil, rval sese, než naposledy vzdech. Prožil jsem v tonech jeho nezemské lásky sen, dalek i blízek všeho, žízniv i opojen v měsíčním stál jsem svitu, milenec v inkognitu, či pouhý kdosi jen. 14