NA USMÍŘENOU.

Josef Lukavský

NA USMÍŘENOU.
Má milá všecko tuší, má milá všecko ví – jen, že je v mojí dušiduši, je pro ni tajemstvítajemství, a proto asi neví, že všecky moje hněvy jen proto existují, že čekám, kdy to zví. Má milá je mým rájem, má milá – toť můj svět, jenž voní právě májem a je jen jas a květ a člověk, který hřeší, vždy prý se na ráj těší, zvlášť když je skutečností a ne jen na pohled. Příroda hýří květy a zvoní písněmi a jen tvé sladké rety chvílemi oněmí, 50 když vzpomeneš si, milá, kdyby jsi u mne byla, jak jara slavnou píseň zpívali bysme my. 51