NAŠE HVĚZDA.

Josef Lukavský

NAŠE HVĚZDA.
Každý večer o deváté na oblohu zřím, až tam hvězdu, naši hvězdu zářit uvidím. Vím, že v dálce moje milámilá, než jde večer spátspát, na tu hvězdu roztoužena jde se podívat. Plamen očí, oheň srdcí, krve žhoucí květ letí vzhůru na ten hvězdný společný náš svět. Píseň touhy, lásky, vášně dálkou smí pak znít, abychom ji mohli posléz v duše zachytit. Každý večer o deváté spíjíme se snemsnem, na té hvězdě že se sejdem, splynem, zahynem. 9