Ves vesmír hoří, to jest LÁSKY ŘAD:

Adolf Racek

Ves vesmír hoří, to jest LÁSKY ŘAD: v za všechny zbožností smysl mých, na čelo mně bůh sám jistě dých’, klasů myšlének mých svázán snop, jdu náměsíčný stezkou její stop, srdce její jest, snění, dech, v mých na dně všech se tají v obrazech, mne modrý den s budí, s jdu spat, k nejvroucněji modlil bych se rád: O lásko, jsi-li sama živý bůh, neb pramáti, neb bludných kruhů kruh, cokoli jsi, lásko, jsi; mne vem, mne zaniť obřím k hvězdám zápalem, mne v lásky símě žhavé spal, o spal, lásky uhlí rozsyp v šíř a v dál, požár lásky vzplane odevšad, Že zbude jenom název: sestra, brat a něha lásky, důkaz, cos že jest, co zdolá hrůzu v osamění hvězd, jíž zázrak umění se stal, všem svat.

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

321. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MÁ MILÁ ZAPOMÍNÁ. (Josef Lukavský)
  2. II. HVĚZDNOU NOCÍ. (Antonín Klášterský)
  3. Má zlatá matička stará (Josef Holý)
  4. MLADÝ HROBNÍK ZPÍVÁ. (František Taufer)
  5. Jak krásným zdál se mi ten svět, (František Ladislav Menhard Litoměřický)
  6. POD RŮŽOVÝM KEŘEM (Rudolf Illový)
  7. Letní noc, nebe plné hvězd, (Karel Babánek)
  8. VEČER. (Antonín Klášterský)
  9. NOC. (Antonín Sova)
  10. OSTROV (Otokar Fischer)