Chvála prostředních.

Hynek Grunert

Kdys básník uchopil se pera(J4f) by zalichotil maličkým(J4m) a jiný zase v odpor tomu(J4f) zavděčit chtěl se velikým(J4m) či bylo mu jich líto snad(J4m) že mají tak být odstrčení(J4f) I hledím na to okem chladným(J4f) a myslím to že k napravení(J4f) Kdy spanilé mi družky budou přáti(J5f) a několik slov dovolí(J4m) povím jim jak as před velkými(J4f) mám respektu leč mnoho li(J4m) však o malých též soudím(J3f) Ne úsudek to výstřední(J4m) a pravím nejlepší že přece(J4f) je postava jen prostřední(J4m) Ať malý kdo neb veliký(J4m) jeden mám o tom náhled jen(J4m) že longin jako trpaslík(J4m) co do vzrůstu je nezdařen(J4m) Kdo malé postavičky jest(J4m) ten velmi lehko k přehlednutí(J4f) a nemotornou délkou svou(J4m) velikán zase k smíchu nutí(J4f) Je pravda sice jak se praví(J4f) že všecko co je malounké(J4m) je něžné outlé roztomilé(J4f) že spanilé a hezounké(J4m) Ba arci na dlouho li ale(J4f) Dokud tu ještě mládí květ(J4m) a dokud čílko lesklé jasné(J4f) se nezačíná kabonět(J4m) Leč rcete sami zda to milé(J4f) když stará babka huhňavá(J4m) je ke vší svoji bručivosti(J4f) dokonce ještě mrňavá(J4m) Jak nadutí jsou velikáni(J4f) v mladých li letech plesají(J4m) však jestli že již pokročili(J4f) pod vlastní tíhou klesají(J4m) A zdaž se nemusíme smáti(J4f) že nadutý ten dlouhý troup(J4m) ku všemu viděti hned z dálky(J4f) jakoby telegrafní sloup(J4m) Kdy práce jakás kterákoli(J4f) tu pravou nemá míru svou(J4m) hned zkrátka díme bez okolku(J4f) že práce ta je zkaženou(J4m) a protož postavy vy střední(J4f) již nebudiž vám žádná hana(J4f) jen kdo je malý nebo dlouhý(J4f) je od přírody práce sfušovaná(J5f) Velikost byla bohům dána(J4f) prý dávno již co prädikat(J4m) aj nebudou chtít velikáni(J4f) se pánu Bohu rovnat snad(J4m) To věru scházelo by ještě(J4f) a nedej toho pán Bůh nám(J4m) by domýšlel se taký čahoun(J4f) že dokonce je Bohem sám(J4m) A co ti malí skrčení(J4m) chtí chvástat svojí o něžnosti(J4f) Vždyť nynější svět nevšímá(J4m) si více žádných maličkostí(J4f) Ba i to maloulinké kvítko(J4f) ta poměnka se studem skrývá(J4f) za svou se stydí postavu(J4m) kdy slunečko se na ní dívá(J4f) leč není pěkná ni dost málo(J4f) ba hnusná je ať nedím více(J4f) vyčouhlá dlouhá často prázdná(J4f) se vzhůru pnoucí makovice(J4f) A co bych ještě k obou haně(J4f) říc mohla nemáte ni sen(J4m) však myslím toho že již dosti(J4f) a ku konci dím toto jen(J4m) že vykupitel který děl(J4m) Přijíti nechte maličkých(J4m) na prostředních nás odstrčení(J4f) nemyslel jistě v slovech svých(J4m) neb z bible dávno to již známo(J4f) je shromážděným všechněm nám(J4m) že vykupitel všeho světa(J4f) byl prostřední postavy sám(J4m)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

322. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hedvice. (Jaroslav Martinec)
  2. PÍSEŇ O ZVONU. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. 139. Kdo chce básniť, povahu měj krále, (František Sušil)
  4. Paralella. (Adolf Heyduk)
  5. K přírodě. (Josef Kalus)
  6. Ohlas žalmu 45. (Karel Jaromír Erben)
  7. Písničkář jsem? Arci jsem a budu, (František Sušil)
  8. Za dob našich k mudrctví se hlásí (František Sušil)
  9. Jak sbory duchův spřízněných (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. XXX. Včera ještě – ó jak míle! (František Ladislav Čelakovský)