DO JEDNÉ PÍSNĚ

Božena Benešová

Do jedné písně jsem si napsala, proč moje duše nejvíc plakala, do písně střízlivé jak den můj bílý. Však černá noc mi nápěv dala k ní... Tma zvučí touhou, touha stříbrem zní, a srdce, srdce šílí. Po celý dlouhý olověný den spí stříbro ve tmách, slyším slova jen té písně střízlivé jak den můj bílý. Však nocí zvučící se chvěje touha má, má touha stříbrná, má polovědomá, a srdce, srdce šílí.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

469. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VĚČNÁ PÍSEŇ. (František Serafínský Procházka)
  2. IX. (Josef Kubelka)
  3. U kostela. (Růžena Jesenská)
  4. Melodie intimní. (Julius Alois Koráb)
  5. Pražské zvony. (Karel Babánek)
  6. XVI. (Josef Kubelka)
  7. Zvonů píseň. (Růžena Jesenská)
  8. DELIRIUM. (Jan Opolský)
  9. XXX. Noc byla krásná, průhledná – (Vítězslav Hálek)
  10. PĚVCŮM. (František Kvapil)