VÍTR

Božena Benešová

Hruď šíří se k plnému vydechnutí. Sláva ti Bože velký na výsostech i v hlubinách. Ty větře na vlnách, ty velebíš vod širých volnost, země rozlohu i rozevřenou bránu nebeskou, a píseň tvá se rodí vítězná ve varu výskajících bílých plamenů. Duj, zahřmi, zavolej a zajásej do mojí vděčnosti, do mého pláče, do prsou širokých, do očí vidoucích! Jak oliv pobřežních snět se snítkou se tancem mění v mlhu stříbrnou tvým hlaholem, jak na skalách tříšť teplých vln v prach prosycený sluncem, vznes moje srdce rozezpívané, vmeť v bílý den mou hořkost i můj strach, můj tajný sen, mé touhy tichou strázeň, ať slyší zpěv, ať slyší jedenkrát o nových snivců prvním tušení, o nových srdcí prvním volání, o nových reků prvním hrdinství a o milosti boží nad nimi! Pak ráda odejdu. A budu naslouchat tam v daleku, jak sténáš kolem dusných podkroví, jak letíš městy lidí skrčených, jak věješ do ohníčků záludných, těch třikrát proradných, že hřejících vše ustrašené a vše zakřiknuté – však jinak budu tobě rozumět, ty, jenž se rodíš z bílých plamenů pod sluncem poledním.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

217. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Písně svatební. (Milan Fučík)
  2. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  3. V STARÉ KAPLI KLÁŠTERNÍ (Božena Benešová)
  4. ZÁPAD (Rudolf Medek)
  5. ROZHLED S VÝŠIN. (František Taufer)
  6. ZEMĚ SVATÁ. (Xaver Dvořák)
  7. POLNICE. (František Taufer)
  8. JARNÍ METAMORFOSA. (Zikmund Winter)
  9. MYTHUS ŽENY (Otokar Březina)
  10. Svantovitu (Rudolf Medek)