Andulička a Matěj,
čili
Matěj a Andulička.
Zpívá se jako: „Když jsem já ty koně pásal.“
Andulčina matka dvéře
Před Matějem zamyká;
Andulička u matičky,
Matěj venku naříká.
Komu pánbůh, tomu svatí,
Tomu také světice:
Kdybys měla, má panenkopanenko,
Aspoň čtyry tisíce.
Tam u stráně tu chaloupku
Bychme sobě koupili,
Hospodářství jak na vroubku
Tam bychme si zřídili.
Já bych hleděl, by stodůlka
Obilím se plnila;
Ty však jako hospodyně
Kravičky bys dojila.
[69]
Já bych oral, pak bych zasel,
Ty bys pro mne vařila,
Pak bys k mému potěšení
Nemluvňátko nosila.
Přejde večer, noc se blíží,
Ráno vyjde dennice;
Komu pánbůh, tomu svatí,
Tomu také světice.
Já se včera do hvězd díval,
Tam pomoci najdeme;
Počkej jen ty, má panenko,
Však my svoji budeme.