Andulička a Matěj, čili Matěj a Andulička.

František Hajniš

Andulčina matka dvéře Před Matějem zamyká; Andulička u matičky, Matěj venku naříká. Komu pánbůh, tomu svatí, Tomu také světice: Kdybys měla, má panenko, Aspoň čtyry tisíce. Tam u stráně tu chaloupku Bychme sobě koupili, Hospodářství jak na vroubku Tam bychme si zřídili. Já bych hleděl, by stodůlka Obilím se plnila; Ty však jako hospodyně Kravičky bys dojila. Já bych oral, pak bych zasel, Ty bys pro mne vařila, Pak bys k mému potěšení Nemluvňátko nosila. Přejde večer, noc se blíží, Ráno vyjde dennice; Komu pánbůh, tomu svatí, Tomu také světice. Já se včera do hvězd díval, Tam pomoci najdeme; Počkej jen ty, má panenko, Však my svoji budeme.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

584. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prstýnek. (Josef Vlastimil Kamarýt)
  2. Přírodě. (Antonín Klášterský)
  3. Přání. (Josef Václav Sládek)
  4. 39. Cena mládence. (František Jaroslav Kamenický)
  5. Selské písničky. (Josef František Karas)
  6. 50. Jedna matka měla nebohatý (Jan Kollár)
  7. XVI. Až po zlé životem pouti (Josef Kubelka)
  8. Venus Verticordia. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Matce Zemi. (Josef Václav Sládek)
  10. Dost práce juž... (Josef Václav Sládek)