Ano!
Nejkrásnější byla na vesnici,
nejradš se s ní každý v kole točil,
každý hoch se do ní zamiloval,
když ji jenom jedenkráte zočil.
Damaškovou měla šněrovačku,
krásný statek, pole mnoho lánů(
on byl ale jenom bídný chudák,
za pár grošů sloužil v městě pánu.
Miloval ji – nechtěla ho znáti,
převysoko nesla hlavu svoji(
on? – on mlčel, opustil svou službu,
bydlel v lese pod zelenou chvojí.
Nejdřív plakal – potom utich zcela,
potom přepodivné písně zpíval.
Při měsíčku ale v plné kapsy
cestujících boháčů se díval.
Chytili ho, a když se ho ptali,
proč to činíš – vzdechna nechtěl říci:
„Nevím proč – leč vím, že vinu nese
nejkrásnější děvče na vesnici.“
96