I. Hoj, hoši! píseň divokou,

Adolf Heyduk

Hoj, hoši! píseň divokou, tu rodnou píseň hrejte a všecku žárnou vášeň svou i lásku v píseň dejte. Tak divokou, jak jestřáb ten, jenž nad Tatry se vznáší, jak bouře, když se vzdaluje a radosť kdy unáší. Myšlénku, jíž se zakotvil hněv v duši, ve hru dejte i lítost, když jsem sklamán byl – hoj, hoši, hrejte, hrejte!

Patří do shluku

slovač, slovensko, slovenský, tatry, kriváň, valaška, šuhaj, koliba, slovák, váh

348. báseň z celkových 447

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRŮVODEM. (Adolf Heyduk)
  2. V. Na skalách kvete kosatec – (Rudolf Pokorný)
  3. Slovenské husličky. (Adolf Heyduk)
  4. KDYŽ VLÁSKY JSEM TI ČESÁVALA (Růžena Jesenská)
  5. Za rozlúčky. (Rudolf Pokorný)
  6. V. (Rudolf Pokorný)
  7. Z potulek. I. (Rudolf Pokorný)
  8. RÁD MÁM TEN SMÍCH. (Arnošt Ráž)
  9. 104. Tu sem někdy první cítil radost, (Jan Kollár)
  10. Slovenská píseň. (Adolf Heyduk)