Louka.

Adolf Heyduk

Květnaté tělo země odělo slunce v plášť zlatý, já nevím, jaký ve mně podivný žal je vzňatý. Snad že až nejvíc zkvete, nejvábněj’ vůní až dychne, pod ostřím kosy kleté v posledním úsměvu vzdychne.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

26. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STAŘÍ LUMÍROVCI. (Josef Svatopluk Machar)
  2. XI. ZRAK I VLAS. (Jaroslav Vrchlický)
  3. U ZLATÉ STUDNY. (Josef Lukavský)
  4. Mrtvá ruka. (Otakar Mokrý)
  5. Na hřbitově domova. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Polabině. (Jaroslav Vrchlický)
  7. U NÁS DOMA. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. Třpyt na polích. (Adolf Heyduk)
  9. XVIII. Daleká louka, (Adolf Heyduk)
  10. KDYŽ JITRO PAPRSKŮ... (František Kvapil)