Louka.

Adolf Heyduk

Louka.
Květnaté tělo země odělo slunce v plášť zlatý, já nevím, jaký ve mně podivný žal je vzňatý. Snad že až nejvíc zkvete, nejvábněj’ vůní až dychne, pod ostřím kosy kleté v posledním úsměvu vzdychne. 46