U horského jezera.

Adolf Heyduk

U horského jezera.
Ven jsem vyšel z lesů šera, vlažný vítr krajem táh’, s dumnou písní u jezera těkal vody po vlnách. Smutno vládlo v horském kraji, smutny byly stěny skal, v dálce kdesi na šalmaji pastýř táhlý nápěv hrál. O břeh bily vlny bílé a mě v sen to vlákalo, zdálo se mi oné chvíle, že jezero plakalo. Tak to znělo větru v dutí divně o skalnatý břeh, a mně z ňader v zpomenutí tesklivý se vydral vzdech. 72