Slunné doby.

Adolf Heyduk

Slunné doby.
Pějí ptáci polem, lesem: „Víte, lidé, co vám nesem? noviny; přišly slunce teplé doby, vše se směje, krášlí, zdobí: vrchy, pláně, luhy, stráně, křoviny! Teplí vánci bez únavy, stříž, kde ještě jaká, taví v údole; lesy zvučí, vody hučí, keře mládnou, sněti pučí, mízou kypí jívy, lípy, topole. 19 Zlaté slunce líbá nivy, v nebi divy, v zemi divy; hvízdá pluh; brázdy kypří živou mocí, dni se dlouží, krátí noci, níž se shýbá a v tvář líbá zemi Bůh. – 20