Les po bouři.

Adolf Heyduk

Les po bouři.
Od hor se mračí, hrom dřímá; zhýčkán dřív perutí vánku hvozd noci v objetí dřímá a mluví v polospánku. Ó běda, až zděšen se vzbudí, až pozná, že nad ním už slétá ta hrozná, blesk žhavý v své hrudi, jejž v kyprá ňadra mu vmetá. S kleslou až, s rozbitou hlavou vůkol se rozhlídne všude a nad zlobou zběsile dravou den mladý kvíleti bude. – 68