Divy.

Adolf Heyduk

Divy.
Kukavice v kraje volá roztoužené kuku; lidské srdce úzkostlivě chví se při tom zvuku, K svěžím zdrojům, v stinná loubí stále mysl spěje, až na květech citu náhle perel déšť se stkvěje. Jaký pohled čaruplný, kam se oko nese, všude se to roztouženě leskne, kmitá, třese. Kéž by slunko zlatou nožkou v květech skočilo si, staly by se diamanty z ozářené rosy. 53