Petrklíč.

Adolf Heyduk

Petrklíč.
Zas jara zlatý klíč všem otevřel říš krásy, už kypří lesní příč, a bříza spouští vlasy; a děvče brousí srp, a ptáci pletou hnízda, a u pobřežných vrb hoch na píšťalku hvízdá,hvízdá. Zas mládne starý svět, a buší srdce kmetů, a žhavý růže květ rdí na dívčím se retu; a dětskou touhou jat v dál za motýlem letí zas ze vsi drobných chat roj košilatých dětí. 32 Luh kvete víc a víc, a po luhu je cesta, již veských do světnic jde pyšné panstvo z města; vše šťastno v dál i blíž, i pluh si v poli píská, a starý oráč již jen písněmi si stýská. 33