Vyzvání.

Adolf Heyduk

Vyzvání.
Hvozdy, sady, luka, pole, skály sňaly mlžný závoj, sněhu plný, a na břehy vodné blíž i v dáli perly naházely bystřin viny! Aj, vy družné lípy blíže vísky! Vzhůru větve, dolů sněžné žely, jižní vánek s polibky je blízký, svoje květné blaho tušíte-li? Což vám tajemnými perutěmi nad hlavami jaro nešumělo? toužíť dávno těkat zkvetlou zemí, toužíť dávno zlíbati vám čelo. Země slunným vzkázáním se chvěla, že bůh krásy touží k ní se snésti, rouchem naděje se přioděla,přioděla jako mladá žena v prvním štěstí. 7