Lípy u cesty.

Adolf Heyduk

Lípy u cesty.
Stojí lípy podél cesty: pěkný, svěží mládí zjev, do srdcových hrudi listů zelená jim proudí krev. Slunce bujné hlavy líbá, prsa milý chladí Jih, a – skvost nebes – na lupenech rosa chví se v krůpějích. Myšlenky jich: zpěvní ptáci, svítá-li i hasne den, v svěžích srdcích zvučnou básní líbezný jim pějí sen. – Kde as budu, kde as stanu, až ty lípy podél cest budou v ňadrech hnízda míti, budou vonným květem kvést? – 37