Slunné doby.

Adolf Heyduk

Pějí ptáci polem, lesem: „Víte, lidé, co vám nesem? noviny; přišly slunce teplé doby, vše se směje, krášlí, zdobí: vrchy, pláně, luhy, stráně, křoviny! Teplí vánci bez únavy, stříž, kde ještě jaká, taví v údole; lesy zvučí, vody hučí, keře mládnou, sněti pučí, mízou kypí jívy, lípy, topole. Zlaté slunce líbá nivy, v nebi divy, v zemi divy; hvízdá pluh; brázdy kypří živou mocí, dni se dlouží, krátí noci, níž se shýbá a v tvář líbá zemi Bůh. –

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

103. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  2. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  3. Žluva. (Adolf Heyduk)
  4. Jitro. (Adolf Heyduk)
  5. Plny svěžesti jsou lesy (Adolf Heyduk)
  6. Cestou. (Adolf Heyduk)
  7. VEČER V LESE. (Adolf Heyduk)
  8. Orel. (Adolf Heyduk)
  9. Proslov.*) (Herma Pilbauerová)
  10. Píseň. (Antonín Klášterský)