Jitro.

Adolf Heyduk

Sivý oblak nad dolinou letí, v zory úsměvu se zrodil den, vánek křídly rozkolébal setí; z veské chýše běží klubko dětí na lučinu porosenou ven. Stromoví si vypravuje v sadě vonné sny svých utížených hlav, skřivan, něžné srdce k zpěvu ladě, koupe vzletná křídla proudu v chladě, do vikýřů slétá jiřic dav. Ký to šumot, ký to hovor v lese, jásající švehol, zvuk a zpěv; každá sosna rozkoší se třese, oko radost, píseň krásu nese a proud slunných jisker v ňader krev.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

306. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 13. Vypráhlé vedrem, hory na úbočí, (Vojtěch Pakosta)
  2. Bez odvětu. (Adolf Heyduk)
  3. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  4. Různá křídla. (Adolf Heyduk)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  7. Polední klid. (Adolf Heyduk)
  8. TICHO V LESE. (Antonín Klášterský)
  9. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  10. Teskno! (Adolf Heyduk)