Přiučování.

Adolf Heyduk

Milo mně i na samotě(T4f) zde se učím ledačemu(T4f) já rozumím ptáčků notě(T4f) já rozumím všemu(T3f) srdce když je něco moří(T4f) s různým sobě pohovoří(T4f) Hněvámli se na beťáry(T4f) báča hrom mne učí trochu(T4f) Takhle buchej vpaluj čmáry(T4f) vidíš milý hochu(T3f) Jaj vždyť mysl pěkně čuje(T4f) když mne Parom přiučuje(T4f) Od čápa se v pravou chvíli(T4f) učím drtiť lstivé hady(T4f) aby se mi neploužili(T4f) v plůtek u zahrady(T3f) a já vím co hádě piští(T4f) když mu bočan hlavu tříští(T4f) Nepříteli k boku chvatně(T4f) nadběhnouti v podlé seči(T4f) seveřík mne učí statně(T4f) v roklinách co skvěčí(T3f) skočí sem zas tamo duje(T4f) a vždy se mnou opakuje(T4f) A rákosí v šelestění(T4f) k myšlenkám mne novým ruší(T4f) že vždy blaze tomu není(T4f) kdo má jemnou duši(T3f) vždyť takého náhlou smrtí(T4f) první horský vánek zdrtí(T4f) A zvony hned na to zvučně(T4f) Srdce tvé buď jako z kovu(T4f) všude vzleť však nerozlučně(T4f) od kolébky k rovu(T3f) připoután buď vlasť kde leží(T4f) jako my jsme na té věži(T4f) O lásce mi kvítí dýše(T4f) les o kráse kyprých stánků(T4f) a hvězdami zákon píše(T4f) bůh na nebes blánku(T3f) a ta bída naše dosti(T4f) hovoří mně o věčnosti(T4f)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1075. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVII. Sestár jsem, vím, (Adolf Heyduk)
  2. Jaro v zimě. (Adolf Heyduk)
  3. Směje se slunce. (Adolf Heyduk)
  4. Když zvony zní a zvonky kvetou. (Adolf Heyduk)
  5. Linduška. (Adolf Heyduk)
  6. Keř s hnízdem. (Adolf Heyduk)
  7. Bratří. (Adolf Heyduk)
  8. Jsem Čech. (Adolf Heyduk)
  9. U hřbitovní lípy. (Adolf Heyduk)
  10. V rozvalinách. (Adolf Heyduk)