Mořské oko.

Adolf Heyduk

Stojí hory nad hlubokým stavem, v nich jen poraněný orel prodlí, jak ta pověsť letší krajů šerem, co s žulovým Mnichem nad jezerem za naši i vaši svobodu se modlí. Jako pažiť kypře zelenavá mile hladina se leskne stavu, a jen horský větřík, když se šeří, položí znaven v doubravině hlavu. Na dně toho plesa odpočívá práva bojovníků chrabrá četa; bylť jim druhdy požár u Kostnice děsným sálaním svým osmahlíce, jasně za to cesty do všech úhlů světa. Střehla zrada mysli jich i kroky, na turních se hadem v kotouč svila, a kde otevřena mořským okem skalná víčka, zastihla je skokem, se zřítelnice rudě zakalila. Porubáni! – A ta bolesť česká oblekla se v Mnicha poustevníka; nemá více meč ni pažléř břitký, nad zhynulé síly truchlí zbytky; však ta rakev hrdin nemá posud víka. Nejsou mrtvi, jsoutě jenom skryti, ždají toužně Slávy zavolání, a když hněvný Perun tříští horu, zbraně přiostřují v rozhovoru k zdárnějšímu bohdá pro svobodu klání. Ostří tuleje a kují hroty, o pavezy zkouší pádné meče, pějí: Kdo jste bojovníci boží, silte páže, útrapy se množí, lež se světem v zlatohlavu s žezlem vleče. V Tater úkrytě se tužte k boji sesterských dvou větví ku posile, v jeden kmen by srostly teplou krví, věhlas v čelo seď, jas pod obrví, a změnily v purpur huňku trpké chvíle. V noci pak, kdy z mraků vybaví se vyprahlé to slunce, snivá luna, z hladiny v raz stoupá četa svěží, na stráž rozstaví se na pobřeží, a za rána zas ji pojme tůna. A když poslední se chystá dolů, Ještě čas tu není!“ bolně zvolá, ještě nejsou mysli v jedno slity, posud příkry jsou, jak Tater štíty, ach, snad zejtra!“ – A hlaď zase hola. –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 2 místa, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

663. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LETNÍ DEN POTULNÉHO PĚVCE. (Karel Dostál-Lutinov)
  2. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  3. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  4. LETNÍ. (Jaroslav Haasz)
  5. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  6. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  7. Mír. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Drobné děje. (Adolf Heyduk)
  9. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  10. V. (Jan Neruda)