L. Pampeliška,

Adolf Heyduk

Pampeliška, má hlavu plnou zlatého květu, sloní se v slunci; zlatí broučkové ji obletují, vánek ji hýčká. Dívám se na ni, srdce vesele mi buší. – Doba letí za dobou, zlatý květ pampelišky stává se šedým chmýřím; vítr ji cuchá a chmýří roznáší; stojí v luhu všeho prostá. Dívám se na ni, všecko to tam, srdce ustává v tluku.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

452. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Červenka. (Adolf Heyduk)
  2. Lístku břízy. (Alois Škampa)
  3. XIII. Střemchy už kvetou, (Adolf Heyduk)
  4. Vere novo. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Má duše žízní! (Xaver Dvořák)
  6. V podzimní den. (Vojtěch Pakosta)
  7. Všude květ. (Adolf Heyduk)
  8. Mládenec a vdovec. (Adolf Heyduk)
  9. Vlaška. (Adolf Heyduk)
  10. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)