XII. Svítá,

Adolf Heyduk

Svítá, žitniště u lesa rolník podmítá, u cesty posud mandele stojí, na vůz je vložit dva mladí lidé se strojí. Dosti! Povinné práce oba jsou prosti, do zlata žhaví se zoře, rolník dál strniště oře. Nuže ! Jdou domu, hoch jako kmen, děvče jak růže. K oddechu v polední době do mechu v lese usedli sobě. Tiše! Hovoří oba, pták zpívá s výše, oni však slova si nedí, jenom si do očí hledí. Náhle! Rty střetly se zprahlé, srdce jim počalo bušit... pojďme, proč milence rušit?

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

145. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z písně „na Hředle“. (František Chládek)
  2. Jarní revêrie. (Adolf Brabec)
  3. Oráč. (Adolf Heyduk)
  4. Probuzení (Antonín Sova)
  5. None (František Serafínský Procházka)
  6. DVOJÍ ŽEŇ. (Emanuel z Čenkova)
  7. JARNÍ (František Šimeček)
  8. Červen. (Adolf Heyduk)
  9. ZPĚVÁCI. (Josef Václav Sládek)
  10. XLII. PO PRÁCI. (František Ladislav Čelakovský)