XIX. Sedím u okna,

Adolf Heyduk

Sedím u okna, hledím do kraje, dumám. Podivný vidím zjev: pout vzpomínek kráčí mou duší. – Jdou stíny mračné, nevlídné, rudozračné, jdou šedé i světlé, bílé, tiše aniž kdo tuší. Podivná chvíle. Hledí na mne; stanou, jedny se zlobí, druhé se mračí, třetím oči planou, čtvrté žerty robí, páté lhostejně kráčí, některé pláčí. – Mé srdce se chvěje. Co chcete, volám, co se to děje? Tvůj život jsme, provázíme tě na tvojí pouti; proč tě to rmoutí? Náhody synu, jsme duše tvých činů. Dojdeme brzo cíle, na úžas lidu – pak bude konec veškeré píle – dojdeme cíle. Jdem na pout, k němu blíž, ty v čele nesou kříž, ty za nimi pějí, jiné se smějí a mnohé mezi všemi jsou němy! Dojdeme sotva, zvíš! jsme skoro u cíle již! Neboj se! Nebojíš?

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1308. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PASTEL (Vladimír Frída)
  2. 14 Tré přání živím v srdci svém (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  3. XV. Divno, že to neuhodnou, (Josef Uhlíř)
  4. 3. Jítili mám světem nejšířejším? (Jan Kollár)
  5. Pavla. (Alois Škampa)
  6. XII. Ó dnes mi láska blaho věstí; (Josef Uhlíř)
  7. Buď mi blíž. (Adolf Heyduk)
  8. DOMOV. (Karel Sabina)
  9. Loučení. (František Chládek)
  10. Vy tiché hvězdy! (Hanuš Věnceslav Tůma)