XXII. Slunce už luhu s Bohem dává,

Adolf Heyduk

Slunce už luhu s Bohem dává, všecko požato je, kořenně voní tráva; z hrabaček roje za družkou družka se ztrácí, dosti už znoje, konec je práci. Jen v louky kraji ještě je hlučno, sekáčovy děti si hrají a zpívají zvučno. Z nich těší se tvář sekáčova smavá, jenž na poslední řad svou kosu naklepává, v to klepání z vesnice klekání zvoní a děti se při těch zvucích v tanci honí.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

416. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  3. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)
  5. S VEČEREM (Antonín Sova)
  6. OBROZENÍ. (Antonín Sova)
  7. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  8. JARNÍ (František Šimeček)
  9. Probuzení (Antonín Sova)
  10. Píseň žencův. (František Dobromysl Trnka)