Duma o životě.

Adolf Heyduk

Čas stéká prorvou dob a jeho slapem ruch jarosti a mládí v propast plyne, vždy blíž a blíže stáří spěchá kvapem a vínek z jíní hlavy kol nám vine; lesk z očí béře nám a purpur s retů a tíhu různých strastí pleci nosí: jeť život pouze hrstka planých květů, a na nich horké slzy místo rosy. A radost, vzešlá druhdy v ňader luze, ta květem v slunci chvilku jen se sloní, než žití nevlídného kvapná chůze jej nalomí a zdobu stonku sroní; a hyne radost chladem v prvním vznětu, jak setby zlaté klasy ostřím kosy: jeť život pouze hrstka planých květů, a na nich horké slzy místo rosy.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

302. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Naší naději. (Adolf Heyduk)
  2. Stárnu! (Adolf Heyduk)
  3. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  4. Líhnutí. (Adolf Heyduk)
  5. Za pluhem. (Adolf Heyduk)
  6. XXX. Slunce vodu váží, (Adolf Heyduk)
  7. Kouzla panenství. (Adolf Heyduk)
  8. Co zbude. (Adolf Heyduk)
  9. None (Adolf Heyduk)
  10. None (Adolf Heyduk)