Večer.

Adolf Heyduk

Hvozd oněměl; noc k mým už nohám sedá a v hrůze velebné svou šíji zvedá, plášť černý spíná sponou půlměsíce a v mračné skrýši chladnou rukou hledá šperk hvězdný do své kštice. Sny na vzpomínek křídlech k hlavě letí; ó, pojďte, pojďte, bludné moje děti, mé srdce dávno s vámi mluviť chtělo – ó, spěšte, ovíjejte květnou snětí mé zadumané čelo.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

204. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 24. Černaly se stínem lesy, (Josef Kuchař)
  2. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  3. Dvěma nedochůdným kritikům. (Josef Kuchař)
  4. EVĚ. (Antonín Klášterský)
  5. V ČERVÁNCÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 70. Ještě jeden pohled žhavý, (Josef Kuchař)
  7. Mrakům. (Alois Škampa)
  8. HVĚZDA. (Antonín Klášterský)
  9. Ještě jednou. (Adolf Heyduk)
  10. V tůni snů. (Adolf Heyduk)