Slyšíš, srdce, švehol ptactva?

Adolf Heyduk

Slyšíš, srdce, švehol ptactva? les se v jarní chvíle vsnil, a líbezná melodie z prsou na pažit se lije, ba i květ se rozhojnil. Zaber se jen v ony zvuky, nesouť úkoj v kruhu svém, zahyne, co na tě vraží, až ti slza líce svlaží oslněné úsměvem. V nepočetných potom krásách zaleskne se onen skvost, aby svědčil v dobu příští, že se v nitru pěvce prýští pestrá citů horoucnost.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

167. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JARNÍ POVZBUZENÍ. (Josef Kuchař)
  2. XIII. Ó zvuku znící jí z rtův růžoráje, (Gustav Pfleger Moravský)
  3. FRAGMENTY. (Gustav Pfleger Moravský)
  4. II. „S kterým Jsi Alžbětu navštívila!“ (Xaver Dvořák)
  5. Letní dny. (Josef Svatopluk Machar)
  6. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)
  7. LETNÍ NOC. (Ervín Špindler)
  8. Vzpomínky na ples. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  9. báseň bez názvu (Ludvík Lošťák)
  10. báseň bez názvu (Gustav Pfleger Moravský)