Děsné se ticho rozložilo krajem(J5f)
ulehnul vichr který lesem šuměl(J5f)
i potok sám jenž pěkné písně uměl(J5f)
umlknul též a nebublá již hájem(J5f)
Křoviska lupenem oděna tmavě(J5f)
a na pažitu steré kvítí pučí(J5f)
leč ani brouček na něm nezabzučí(J5f)
motýl nelítá z květu na květ hravě(J5f)
Stověkých dubů stinné stromořadí(J5f)
nedýše větrem stojí zkamenělé(J5f)
jej neoživí ani ptactvo smělé(J5f)
jež jindy rádo u zpěv hlásky ladí(J5f)
A po široké cestě jeho v stínu(J5f)
nekráčí poutník schladiti své čelo(J5f)
tak pusto tu tak děsno neveselo(J5f)
jak smrť by nesla příroda v svém klínu(J5f)
Tam letohrádku běložluté stěny(J5f)
vyčnívají nad keře libovonné(J5f)
a v dáli les v obláčcích páry tone(J5f)
až mizí v obzor mračnem utajený(J5f)
Je noc Po nebi šíře hvězdy rozesety(J6f)
a mezi nimi bledá luna plave(J5f)
jen tu i tam honí se mráčky hravé(J5f)
tak jako motýl z lupenu na květy(J5f)
I ty však stanou v oblak splývajíce(J5f)
jako by vymřel v světě život celý(J5f)
vše usnulo ni vítr neševelí(J5f)
a teď i oblak zastře luny líce(J5f)
v toto ticho Jaroslav se blíží(J5f)
na žhavých ňadrech ještěr žalu hlodá(J5f)
a srdce pálí mučí rve a bodá(J5f)
pekel to sen v jenž Jaroslav se hříží(J5f)
Sepnuté ruce hlavu k zemi chýle(J5f)
tak poklekne na schodech omešených(J5f)
a vzdech se vyrve z ňader utížených(J5f)
jako by stál u posledního cíle(J5f)
Zoufalé lásky písmo děsné(J4f)
se v bledou líc čitelně vrylo(J4f)
pod černým vlasem oko skrylo(J4f)
své blesky žhavé hněvy běsné(J4f)
Klid přírody jej nevysmíří(J4f)
jen víc nebohé srdce mučí(J4f)
a rozkoš která kolem pučí(J4f)
jen více plápol v ňadrech šíří(J4f)
A kdyby duch jeho jen tušil(J4f)
že živly dovede rozkácet(J4f)
on jal by se to ticho zvrácet(J4f)
a ranou světa sen by zrušil(J4f)
Těm které bída znamenala(J4f)
a neštěstí lze čísti v čele(J4f)
těm jimž jest hrobem žití celé(J4f)
a náhrobkem stověká skála(J4f)
vám ubohé a bídné duše(J4f)
to ticho kolem život ničí(J4f)
a na dně ňader msta se klíčí(J4f)
že srdce metá šípy z kuše(J4f)
Neb neštěstím kdo sklíčen v světě(J4f)
chce čísti je i kolem sebe(J4f)
chce v bouři zříti zem i nebe(J4f)
ráj v rozvalinách na odkvětě(J4f)
Ten prchá před veselým okem(J4f)
by neptalo se po té báji(J4f)
která mu pomstou hruď napájí(J4f)
že kdo jí syt spasí se skokem(J4f)
ze strmé skály v propasť z mechu(J4f)
neb voda zavře se nad tělem(J4f)
a ten jenž neměl v světě celém(J4f)
jedinké chvílky pooddechu(J4f)
odpočne na vždy v hrobě stana(J4f)
kde konec je velkému hoři(J4f)
kde duši necit neumoří(J4f)
a neštěstí se zavře brána(J4f)
A přátelé snad pomodlí se(J4f)
a ku hrobu nás doprovodí(J4f)
několik hrud na rakev hodí(J4f)
a z chrámu hrana rozzvučí se(J4f)
Den první oku slzu zroní(J4f)
den druhý vzdechem prs se zvedne(J4f)
v den třetí paměť povybledne(J4f)
jen mžiknutí a již je po ní(J4f)
v skálu z kterés v propasť skočil(J4f)
vyrejou jméno tvé a léta(J4f)
by hrůzou ztrnul poutník světa(J4f)
jenž spánku hledav kámen zočil(J4f)
a sotva doplazil se k tobě(J4f)
by odpočinul zde za vedra(J4f)
neskládá břemeno své z bedra(J4f)
a dí Zde samovrah spí v hrobě(J4f)
Jde dál jak byl by uštknut hadem(J4f)
i po smrti se tebe štítí(J4f)
štěstí žes přestal paměť míti(J4f)
meč tvůj by nečněl z pochve ladem(J4f)
Já sám kdybych měl volit sobě(J4f)
kde ležet má mé mrtvé tělo(J4f)
volil bych les kde neveselo(J4f)
a mrtvo pusto jako v hrobě(J4f)
U prostřed zpěněného moře(J4f)
na pustý ostrov mi ustelte(J4f)
a vlnám živlům bouřit velte(J4f)
toť rozkoší pro moje hoře(J4f)
Leč jednoť jest s jakou si chasou(J4f)
po smrti lehnem v hroby chladné(J4f)
tam není myšlénky již žádné(J4f)
a ve všech nás se červi pasou(J4f)
A pravda li že nebe bude(J4f)
já pohrdnu tím nebem v smrti(J4f)
neb nebes pán mé srdce drtí(J4f)
a nebes bouř mi písně hude(J4f)
Se svědomím jsem žil vždy v míru(J4f)
však když i příroda mi klne(J4f)
a pablesk lásky neoslne(J4f)
mé srdce shroucené v tom víru(J4f)
pak nechci žíť pryč z toho světa(J4f)
mně láska život podkopala(J4f)
a k člověčenstvu víru vzala(J4f)
tož věčně budiž kleta kleta(J4f)
V těch myšlenkách ponořen němě(J4f)
až dosavád Jaroslav klečí(J4f)
keř zkamenělý beze řeči(J4f)
ni vlnka nezašplychne v temně(J4f)
V tom postava se bílá mihne(J4f)
tam na pavlaně letohradu(J4f)
a keř zašustne v blízkém sadu(J4f)
zapísklo jak když prutem švihne(J4f)
A bílý zjev se dolů shýbá(J4f)
šat bílý s jemným větrem hraje(J4f)
nad hlavou noci peruť vlaje(J4f)
a klidnou zemi v spánek líbá(J4f)
Můj Karle dí Z temného křoví(J4f)
vystoupí zjev jak přelud snu to(J4f)
a zas vše stojí nepohnuto(J4f)
jen z dálky zní sem pískot soví(J4f)
Můj Karle zašeptali rtové(J4f)
tak sladce jak jen láska šepce(J4f)
když krásné sny se rojí v lebce(J4f)
že shrdneš vším co světem slove(J4f)
O Marje ozval hlas se zdola(J4f)
Ty nevíš jaké kouzlo bájí(J4f)
v tvých slovech Karle můj se tají(J4f)
život i smrť vše v jednom spola(J4f)
Můj Karle díš a srdce vzkřikne(J4f)
mír duše pryč jak štván hrou pekla(J4f)
Můj Karle ústa tvoje řekla(J4f)
a štěstí mizí sotva vznikne(J4f)
V tom zvuku leží meze světa(J4f)
slyším v nich výkřik blaženosti(J4f)
a hned zas šílenosť se hostí(J4f)
kde jindy blaho povykvětá(J4f)
V tom zvuku prosba k nejvyššímu(J4f)
kdo slyší rty jenž se je modlí(J4f)
za cenu smrti s Tebou prodlí(J4f)
i kdyby ďábel zmrtvěl rty mu(J4f)
Miláčku můj Ký sen to bože(J4f)
pobouřil duši mou a zděsil(J4f)
bůh nad světem háv smutku svěsil(J4f)
a krvavé jsem zřela nože(J4f)
Jdi bláhová Což na sny věříš(J4f)
Drahoušku já nic na sny nedám(J4f)
sen nejdražší v tvém oku hledám(J4f)
když lásky blahem slzu čeříš(J4f)
Ó Karle kéž to pravda byla(J4f)
Tak teskno mi tak ouzko v duši(J4f)
mé srdce hrozné věci tuší(J4f)
jak živa jsem to nezažila(J4f)
Aj Marie ta slova žasná(J4f)
i mě již tajnou hrůzou děsí(J4f)
pojď sem mé dítě projdeme si(J4f)
jezerní břeh Noc je tak krásná(J4f)
Snad naleznem na loďce Hynka(J4f)
by člůnek náš vez po jezeře(J4f)
ó Marje nelpi na pověře(J4f)
tys nejdražší má holubinka(J4f)
Nevím co mě zde drží mocí(J4f)
tajný mi duch dí abych nešla(J4f)
leč že tak chceš bych dolů sešla(J4f)
již jdu ač bojím se té noci(J4f)
Neboj se nic Zde rámě moje(J4f)
a žádná moc na celém světě(J4f)
z náručí mého nevyrve tě(J4f)
tys věčně moje moje moje(J4f)
Sestoupí se schodů Pes zavyl(J4f)
Jaroslav pryč ni stopy po něm(J4f)
jen Hynek převozník ví o něm(J4f)
žehná mu že jej hlídky zbavil(J4f)
Jaroslav v Hynka plášť zahalen(J4f)
do pramice si s veslem sedá(J4f)
je k nepoznání tvář ta bledá(J4f)
scuchaný vlas a zrak vyvalen(J4f)
A sklenné oči v prázdno hledí(J4f)
rty chvílkami se křečovitě(J4f)
zatrhnou v úsměv jako dítě(J4f)
zavýsknou tito rtové bledí(J4f)
Za jezerem v skaliskách dalných(J4f)
umírá chechtot Jaroslava(J4f)
a v plášť se vrývá jeho hlava(J4f)
jen jiskry srší z očí kalných(J4f)
Jde Marje s Karlem Lodník žasne(J4f)
Měsíc z pod mraku ohněm vzplanul(J4f)
upadla hvězda démant skanul(J4f)
a skalil Marji oko jasné(J4f)
Jsi ty to Hynku Nehněvej se(J4f)
že v pozdní noc tě budit jdeme(J4f)
na loďce projeti se chceme(J4f)
kam jede o to nestarej se(J4f)
Zařinčí řetěz na dno padna(J4f)
a začeří se voda chladná(J4f)
a vlny hravě v řady splynou(J4f)
a v hladinu tonouce hynou(J4f)
až novým rozechvěny dechem(J4f)
se rozpeřestí větru spěchem(J4f)
Po každém novém vesla hnutí(J4f)
modrého brodu rozedmutí(J4f)
se loďka brocí sněžnou pěnou(J4f)
a noří v tůň se rozpeřenou(J4f)
v taktu s veslem vln se řady(J4f)
rozstřiknou prachem plným vnady(J4f)
na Mariiny vlasy zlaté(J4f)
rozpuštěné na ňadry svaté(J4f)
se v krůpějích ta rosa sveze(J4f)
zablesknouc v luny zářné něze(J4f)
a vlna s vlnou v boji hyne(J4f)
a loďka tichou nocí plyne(J4f)
A kolem noc tak nevýslovně krásná(J5f)
že hříchem jest to ticho slovem rušit(J5f)
tu zdáme se myšlenky jiných tušit(J5f)
cit slov nemá před dílem tvůrce žasna(J5f)
Nad hlavou bloudí světů miliony(J5f)
v srdci se rojí miliony citů(J5f)
dějiny lásky čteme na blankytu(J5f)
i vítr šepce sladké lásky stony(J5f)
V té chvíli svaté ničím jest ruch světa(J5f)
ten chvat a boj po slávověnci zlatě(J5f)
tak tiše spí ten boží svět tak svatě(J5f)
že po klidu a po srdci je veta(J5f)
Tu dostačí nám ze všeho co máme(J5f)
jen jméno člověk ostatní je plevel(J5f)
jazykem boha jest sefíru ševel(J5f)
v té chvíli brány srdce otvíráme(J5f)
A každý cit jenž v nás kdy našel místa(J5f)
teď vzrůstá v sopku oheň metající(J5f)
a každá myšlenka pod čelem spící(J5f)
se stává tělem zbrojí v boj se chystá(J5f)
Celému světu srdce otevřeno(J5f)
chcem aby hvězdy štěstí naše znaly(J5f)
kdo v takové se chvíli obejali(J5f)
těm věčnou lásku bůh dal v krásné věno(J5f)
V té chvíli každá myšlenka je básní(J5f)
a kdo z těch pocitů se k činu prodrat umí(J6f)
ten štěstí básníkovu porozumí(J5f)
a hrdě zvolá Žij anebo shasni(J5f)
A každý výkřik chvíle té je zpěvem(J5f)
je hlasem srdce ústy vysloveným(J5f)
je zvukem duše mocně rozechvěným(J5f)
je vášně lásky žhavým poúsměvem(J5f)
A mlčení je modlitbou tak svatou(J5f)
že nemá slov řeč lidská ani pro ni(J5f)
jen slze má které se z oka roní(J5f)
a duši má modlitbou touto jatou(J5f)
Leč Jaroslav o noci této neví(J5f)
Před ním je propasť v kterou hrdě patří(J5f)
a v srdci žilách mladá krev se jatří(J5f)
že nelze pojmout velké jeho hněvy(J5f)
On nevidí že loďka v proud se nese(J5f)
neví že břeh již dávno zmizel v dáli(J5f)
on ví jen to že pomsta v srdci pálí(J5f)
a že se prs mu mukou stížen třese(J5f)
I modrotmavý blankyt po vesmíru(J5f)
je proň jen rouchem smutku hlubokého(J5f)
je hrobkou mu kde dřímá láska jeho(J5f)
kde ztratil všechnu v člověčenstvo víru(J5f)
A luna která po blankytu pluje(J5f)
je věčnou lampou v hrobce zavěšenou(J5f)
obláčky pak které se v dálku ženou(J5f)
jsou kouřem obětným v nějž vítr duje(J5f)
On umlčel ty lepší srdce zvuky(J5f)
a vyslechl jen bolesť po mstě lačnou(J5f)
on když mu červi v ňadrech hlodat začnou(J5f)
by v krvi chtěl utopit svoje muky(J5f)
Jak hrozný jest bol lásky kdo to poví(J5f)
Tak veliký že slovem opovrhá(J5f)
že roucho hříchu smělou rukou trhá(J5f)
a ve vraždách a zločinech si hoví(J5f)
Tak veliký že mstě li osud brání(J5f)
na sebe sám vražednou rukou sahá(J5f)
z beránka zrůstaje v hrozného samovraha(J6f)
a nůž do srdce brocí bez reptání(J5f)
Ač svět vám klne samovrazi z lásky(J5f)
váš cit je větší než svět pojmout může(J5f)
a na hrob váš já vsadím bílé růže(J5f)
a pomodlím se za vás bez otázky(J5f)
Vlny se bouří v zpěněném jeku(X4f)
sténají kvílí bohyně vod(X4m)
o hrdé skály se lámou ve vzteku(X4f)
řítí se nazpět v skalený brod(X4m)
Luny se odlesk ve vlnách houpá(X4f)
hasne zas zaplane z bouřících pěn(X4m)
paprsek luny se v hladině koupá(X4f)
hvězdy se uspaly v tajemný sen(X4m)
Sen takový i Marje s Karlem žijí(J5f)
na ňadrech přírody rozkoše lásky vpíjí(J6f)
že pohledem jenž do duše se topí(J5f)
tajemná touha je bezděčně chopí(J5f)
kdy cenou lásky prokletí by bylo(J5f)
a v rozloučení vše co srdce snilo(J5f)
kdyby zde peklo hrozilo jim mukou(J5f)
že chtí jít spolu světem ruku v rukou(J5f)
a tam zas ráj jim vnadou nebes kynul(J5f)
a v ráji tom se jejich život řinul(J5f)
jich láska by nebem pohrdla směle(J5f)
a na smrt šla s důvěrou v spasitele(J5f)
Ó lásky té jenž mlčky trpí ráda(J5f)
a muk i obětí u boha žádá(J5f)
by mohla zjevit cenu svou před světem(J5f)
a vypučet neznámým novým květem(J5f)
Procitnul Karel z čarovného snění(J5f)
a za sen dík vyslovil v políbení(J5f)
Tak svatý mír dušemi obou dýše(J5f)
že duch se vznáší v nadpozemské říše(J5f)
že tichnou vlny větrem rozpoutané(J5f)
a slza blaženosti s oka skane(J5f)
V té chvíli svaté nejvyššího štěstí(J5f)
celý nám svět jen blaho lásky věstí(J5f)
Oživnou kvítka rosou pokropená(J5f)
postříbří břeh vod skalních sněžná pěna(J5f)
a vítr líbá ratolesti svěží(J5f)
jenž ptáčat hnízda ve svém lůně střeží(J5f)
a na blankytu hvězdy září novou(J5f)
zahoří zas a tiše v západ plovou(J5f)
Tu slova rtů se v polibení tlumí(J5f)
o líbánkách i vítr písně šumí(J5f)
že krůpěj rosy kterou z pestrých květů(J5f)
setřásá v mech osladne medem retů(J5f)
a sosna stará nad propasť se pnoucí(J5f)
povídá báj o lásce o horoucí(J5f)
že bohové na zem se vrací s nebe(J5f)
a v lidská srdce kouzlí sami sebe(J5f)
Ó Marie necítil jsem že dosud(J5f)
spoutána nejsi se mnou slibem svatým(J5f)
dnes však mě tíží tento krutý osud(J5f)
když čtu ti v duši zrakem bolně vzňatým(J5f)
Tajemství tvého přeludy mě děsí(J5f)
ač jsem se odřekl otázek ptaní(J5f)
přec v ňadrech se k milosti bázeň měsí(J5f)
strach duši mé stopiť se v rozkoš brání(J5f)
O Marie Viď dnes pod nebes krovem(J5f)
v tu chvíli svatou světa zanícení(J5f)
kde zrak je řečí polibení slovem(J5f)
kde dvojí duše v jedinou se mění(J5f)
ó Marie dnes netaj v srdci déle(J5f)
tajemství svého upokoj mou duši(J5f)
jáť denně čtu je na tvém drahém čele(J5f)
a denně zas mě ze sna lásky ruší(J5f)
Otevři knihu života přede mnou(J5f)
ať vím proč dosud nesmíš mou se zváti(J5f)
je li to žal nuž tak jej sdílej se mnou(J5f)
je li to rozkoš nauč mě ji znáti(J5f)
Nežádej Karle pro boha tě prosím(J5f)
zvěděti to co skrývám v ňader hloubi(J5f)
ve jménu slz kterými líce rosím(J5f)
ve jménu lásky jenž nám srdce snoubí(J5f)
Neodhal roušku žalné minulosti(J5f)
spokoj se s tím že v srdci nosím tebe(J5f)
doufej že mrak jenž v duši mé se hostí(J5f)
na dlouho naše nezakalí nebe(J5f)
Svatým sic klidem dýchají tvá slova(J5f)
leč mému srdci jsou toliko slovem(J5f)
a žaly dávné probouzí se znova(J5f)
a duše zmírá v zármutku zas novém(J5f)
Věř Marie ty černé v ňadrech stíny(J5f)
nesetřeš ničím červ vždy dále hlodá(J5f)
a jako hřích jenž nové rodí viny(J5f)
i on vždy více v choré srdce bodá(J5f)
A je li hrozné tajemství snad tvoje(J5f)
ó sděl mi je bych krví svou tě spasil(J5f)
a je li krásné vnes je v srdce moje(J5f)
bych jemu ku cti bílou růži zasil(J5f)
A propastí li je která nás dělí(J5f)
až na pokraj ji slzami zatopím(J5f)
a je li hradbou jako Alp snad celý(J5f)
já prorazím ji až na veskrz kopím(J5f)
Jen mluv ó mluv Tvé mlčení je jedem(J5f)
Kdybys i zločin líčila mi slovy(J5f)
nenajdeš písma hrůzy v líci bledém(J5f)
jeť posvěceno co tvá ústa poví(J5f)
Nuž Karle buď si Posil Bůh tě s nebe(J5f)
miláčku můj bys vyslechl mou vinu(J5f)
jať bídně z lásky však zradila tebe(J5f)
a sama již se hrozím svého činu(J5f)
Můj slib že za muže tě pojmu lží je(J5f)
pouhou jen lží však z lásky vyslovenou(J5f)
kéž bůh mě bídnou z toho hříchu smyje(J5f)
miláčku Karle slyš já jsem již ženou(J5f)
A Karel mlčí úžas zmrtvěl rty mu(J5f)
je mlčení to v něž se hrůza halí(J5f)
krev staví běh svůj tělo cítí zimu(J5f)
a oko vražené se maně slzou kalí(J6f)
Je mlčení to jakým zločin smělý(J5f)
odívá se když strne sám nad sebou(J5f)
když myšlenka o vraždě mstě se vtělí(J5f)
ve hrozný čin a city srdce střebou(J5f)
Je mlčení to v jehož děsné chvíli(J5f)
prožívá člověk místo vteřin léta(J5f)
kde útrpnosti nezná cit nesdílí(J5f)
a kletbu volá pokolením světa(J5f)
A Karel probrav se z těch mrákot snů a stínů(J6f)
volá teď hlasem jenž se vráží v nebe(J5f)
Nuž tedy kletbu volám na tvou vinu(J5f)
buď proklata a pomsta stihni tebe(J5f)
Vlastní tvůj stín nech štve tě po vší zemi(J5f)
křoviska šelesť buď ti zvukem pekla(J5f)
tvé rty nech ztuhnou jako led a zněmí(J5f)
propadniž zem se kde tvá noha klekla(J5f)
Sen ďábelský ti spánek zapuď s očí(J5f)
světem se ber bez oddechu a stání(J5f)
a růže uschni kterou zrak tvůj zočí(J5f)
nech zuří větrové tvým dechem štváni(J5f)
A budeš li kdy líbat svého chotě(J5f)
shltiž tě plamen jícnu žhavých pekel(J5f)
žij bídně chudě o hladu a psotě(J5f)
až z hrobu zavzní hrozné Mene Tekel(J5f)
Rukama zastřel tvář slz proud mu vyhrk z očí(J6f)
on pláče jako dítě usedavě(J5f)
a loďka tiše k víru již se točí(J5f)
jak myšlenka jenž dozrává již v hlavě(J5f)
Vln příval dme se výš a výš(J4m)
lesk hvězd se stápí níž a níž(J4m)
a když dech větru zavěje(J4m)
tu hladina se zachvěje(J4m)
Měsíce pablesk zahoří(J4m)
a v tůň se opět ponoří(J4m)
A vlna s vlnou v zápase(J4m)
se vyšvihne a zatřase(J4m)
než lodník zví o nehodě(J4m)
zmizí mu veslo ve brodě(J4m)
a loďka pluje dál a dál(J4m)
jen vichr vyje z děsných skal(J4m)
a než se lodník naděje(J4m)
již druhé veslo v proudě je(J4m)
a loďku žene vody moc(J4m)
a kolem tichá svatá noc(J4m)
A Marie tu stojí bez pohnutí(J5f)
kalným jen zrakem před sebe pozírá(J5f)
kdo zná ten bol jenž srdce její svírá(J5f)
že štěstím zove smrť a zahynutí(J5f)
Jen ten kdo prožil hrozné duše žaly(J5f)
kde celý život přehlížíme okem(J5f)
kde oživne co přede dávným rokem(J5f)
jsme v hloubi ňader s pláčem pochovali(J5f)
Kde opět v pamět vše se maně vrací(J5f)
co ve světě jsme krví zaplatili(J5f)
a hrstka dnův které nám ještě zbyly(J5f)
ty hrdé plány života nám kácí(J5f)
Kde v pohledu na to co duše chtěla(J5f)
a to co v skutku učiněno tělem(J5f)
se v ňadrech budí divoký hněv šelem(J5f)
že jsme jen prach jen slabá bídná těla(J5f)
Ó chvíle ďábelské kde srdce tejně(J5f)
života niť se skoumat odvažuje(J5f)
kde nové plány všehomíru snuje(J5f)
ač ví že živ jim bude beznadějně(J5f)
Myšlénky pekla bláznů fantasie(J5f)
kde člověk směle v kolo času sahá(J5f)
a k vraždě krvavé i meč napřahá(J5f)
když neštěstí na brány srdce bije(J5f)
Vy chvíle děsných dumek citů žalných(J5f)
vás všechny jímá hlava Mariina(J5f)
vás vyvolala velká jejich vina(J5f)
a vás teď čtu z těch velkých očí kalných(J5f)
Utichlo vše jak stvůry na obraze(J5f)
v tom jiskra pekel v zrak Mariin šlehne(J5f)
a tělo její nad vodou se přehne(J5f)
jen ještě chvíli skok a bude blaze(J5f)
Stůj Blesky boží lodník vzkřikne skočí(J5f)
nazpátek strhne Mariino tělo(J5f)
Neznáš mě Marje Aj toť převeselo(J5f)
nuž tedy viz a sem pohledni v oči(J5f)
Plášť Hynka sletí v příval vody chladné(J5f)
měsíce zář se v líce jeho smykne(J5f)
Pro Krista Tys to Jaroslave vzkřikne(J5f)
a bez sebe mu v náruč Marje padne(J5f)
Vln proud se vzedme vír se šíří hučí(J5f)
Ve jménu lásky loď do vln se kácí(J5f)
a z prohlubně jen ozvěna se vrací(J5f)
pohřební píseň v skalní sluji skučí(J5f)
dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný
367. báseň z celkových 479
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
MRAMOROVÝ PALÁC.
(Gustav Pfleger Moravský)
-
FRAGMENTY.
(Gustav Pfleger Moravský)
-
None
(Ludvík Lošťák)
-
None
(Vítězslav Hálek)
-
None
(Gustav Pfleger Moravský)
-
None
(Vítězslav Hálek)
-
JARNÍ POVZBUZENÍ.
(Josef Kuchař)
-
Vzpomínky na ples.
(Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
-
Z Nočních Dumek.
(Gustav Pfleger Moravský)
-
A zase lidé bědují
(Jiljí Vratislav Jahn)