Na troskách.

Adolf Heyduk

V trosky hradu slunce svítí, hradní příkop pln je kvítí, přec za klobouk z kvítí všeho nechci ani jediného. Napojilť se květ ten zmladlý krví otců, již zde padli, slzou matek, dětí, vnuků, toho kvítí nechci v ruku. Kvěťte, květy, jarní dobou, nechci vás mít ňader zdobou, a ty nešlap, noho smělá, prsti, v níž spí otcův těla. Za to v trosku onu klatou holí svojí sukovatou, jako předci v boje zmatku, zabuším si na památku. Rozpadni se, zbytku tvrzi, sval se dolů hezky brzy, a vy, chudí dole, tiše stavte z hradu svoje chýše.

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

855. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Včela. (Josef Jaroslav Langer)
  2. Květina štěstí. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. III. ROMANTICKÁ LÁSKA. (František Ladislav Čelakovský)
  4. Na louce. (Adolf Heyduk)
  5. XXV. Bloudila v hájů sklepení, (Vítězslav Hálek)
  6. MOCHNA JARNÍ (Karel Dostál-Lutinov)
  7. DÍVKA V ZAHRADĚ (Karel Dostál-Lutinov)
  8. Přijde na to. (Adolf Heyduk)
  9. Píseň o sirotečkovi. (Václav Antonín Crha)
  10. Dva bratři. (Svatopluk Čech)