Přižehnutá Anica...

Adolf Heyduk

Přižehnutá Anica, ej, jak švarná paní, jarostí a švižností rovna mladé lani. Ztepilá je, štíhlá je, veselá a ladná, od Tater po Dunaj krasší není žádná. Krásná paní Anica v parku dům bílý, věčité kde jasany větve k zemi chýlí. A v parku koutek znám, besídka kde z klestí, tam horoucně líbat smím Anicu, své štěstí. Sem chodívá blažena koupati se v zoři v zlatém ohni lásky , jako slunce v moři. Sem chodí i z večera, při dne snivém skonu, zde polibků záplavou v náručí tonu. Zde večer vyčkává, zde i chvíle ranní; zde nejvíc objímá, když se nejvíc brání. Zde v mých rukou svalnatých stulena si hoví, zde mou duši sítí vnad v moři lásky loví. Zde paží bělostnou, zpita vášně kvasem, poutá k ňadrům zvlněným havraním svým vlasem. Zde ohnivým rtíkem svým v prsa mi se vpíjí a jak v růžích ještěrka v loktech se mi svíjí. Svíjí se a v rozkoších umdlévá, by znova žárem lásky ožila, Anica, vdova.

Patří do shluku

cikán, cikánka, magnát, cikánský, krčmářka, cimbál, přijechat, šuhaj, husle, chasa

118. báseň z celkových 269

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zahrada (Antonín Sova)
  2. XXXI. TANEC SMRTI. (František Leubner)
  3. Z hor strmých divý torrente se žene ( H. Uden)
  4. NAŠE LÍPA. (Emanuel Čenkov)
  5. V mlze. (Vratislav Kazimír Šembera)
  6. Dvě idylly. (František Táborský)
  7. Podzim. (Adolf Heyduk)
  8. Cigánovy housle. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Dle přírody. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZEBÍN. (Irma Geisslová)