Proč mi pláčeš, proč mi stenáš...

Adolf Heyduk

Proč mi pláčeš, proč mi stenáš, struno huslí natažená, dítě-li jsi rozmazlené? bratova-li chorá žena? Zvuč jak hromu děsná slova, stenej jako vlnobití, buš do vetchých boků světa, až se nebe dolů sřítí. Pohroz jako metla boží, svoboda ať lidstvu vstává, při krvavém by nám křestu dala v křižmu lidská práva.

Patří do shluku

ataman, kozák, síč, step, kozácký, ukrajina, dněpr, junák, turek, kyjev

157. báseň z celkových 275

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zda světničku kdy spatřím svou? (Rudolf Pokorný)
  2. ČERNOHORSKÁ UKOLÉBAVKA. (Eliška Krásnohorská)
  3. MORLÁKOVY PERLY. (Eliška Krásnohorská)
  4. 32. Je mi lehounko – tak blaze, (Josef Kuchař)
  5. DRAGAN A GUSLAR. (Eliška Krásnohorská)
  6. SEMIRAMIS. (Karel Leger)
  7. LETEM PŘES HALIČ (Josef Svatopluk Machar)
  8. Sulima. (Rudolf Pokorný)
  9. Bouře táhne nad Doubravou. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. KU PŘEDU! (Josef Václav Sládek)