Záhady.

Adolf Heyduk

Roj hvězd, těch zlatých nebe včel, po obloze se rozletěl a kmitá se a svítí; ty teskliv zíráš k nebesům a mníš, že jejich křídel šum v svém srdci slyšíš zníti. Však neslyšíš; to přelud jen a lidské hlavy smělý sen, vše domněnka jen pouhá; už, starý snílku, tiše buď, co křídly šumí o tvou hruď, jest uvězněná touha. Ta touha k nebi vzlétnout výš a zhlédnout světla věčnou říš, a cíl, kam lidstvo spěje; leč marno! U uzavřených vrat těch rájů bude umírat vždy člověk bez naděje. Ó kéž by aspoň jeden pel z jich křídel každý v ňadrech měl, to stačilo by k štěstí; však běda! Pouze zemský prach a tíži záhad na bedrách jest ubohým nám nésti.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

280. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z pěšin a cest. (Růžena Jesenská)
  2. Stébla k nebi ženou – (Adolf Heyduk)
  3. Černá hodinka. (Josef Kuchař)
  4. HRST KVĚTŮ. (Vladimír Frída)
  5. VE DNE A V NOCI. (Antonín Klášterský)
  6. Osení. (František Táborský)
  7. DÍVCE SE ZLATÝMI VLASY. (František Kvapil)
  8. Píseň tuláka. (Augustin Eugen Mužík)
  9. U ZLATÉ STUDNY. (Josef Lukavský)
  10. DENNÍ CESTA. (Karel Toman)